Existuje stroj času? V Moravské Třebové jeden takový postavili
Když vstoupíte do Brány času, obklopí vás výjimečné události. Dostanete se do jiného časoprostoru. Třeba do doby, kdy se z Moravské Třebové staly Moravské Athény.
Brána času je symbolickým startem naučné stezky Cesta od renesance k baroku. Už od brány uvidíte výjimečné památky Moravské Třebové. Když si budete chtít prohlédnout některé z nich zblízka, stačit vám bude v podstatě jen pár kroků. Můžete projít další slavnou bránou přímo k zámku nebo ulicí Branskou na moravskotřebovské náměstí.
Renesance začala v Moravské Třebové
V roce 1492 Kryštof Kolumbus objevil Ameriku a Moravská Třebová renesanci. Svědčí o tom zachovaný zámecký portál právě s tímto datem. Je to vůbec nejstarší památka počátků české renesance. Poklady Moravské Třebové objevíte ve stejnojmenné expozici renesančního zámku. Právě v ní jsou uložené portrétní medailony Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdalény, kteří nechali původně gotický hrad přestavět na renesanční zámek.
Na přelomu 16. a 17. století se Moravská Třebová stala střediskem vzdělanosti, a to díky Ladislavu Velenovi ze Žerotína. Tento moravský šlechtic byl velmi vzdělaný, po studiích a pobytu v Itálii pozval na svůj dvůr celou řadu významných učenců a umělců, mimo jiné italského stavitele J. Mottalu de Bonamone, aby dokončil renesanční přestavbu zámku. Z této doby pocházejí zámecké manýristické arkády.
Jak vypadal zámek v době, kdy se stal sídlem Ladislava Velena ze Žerotína? O tom si můžete udělat představu díky modelu v expozici Poklady Moravské Třebové. Ve stejné místnosti uvidíte i jednu z nejcennějších památek, které uchovávají na moravskotřebovském zámku. Je to flanderská tapiserie z počátku 16. století, s příběhem tragické postavy starověkých mýtů Ifigénie.
Ráčíte elixír mládí nebo horoskop na míru?
Ladislav Velen ze Žerotína na svůj dvůr pozval italského astrologa a alchymistu Marca Eugenia Bonacinu. Ten se stal i jeho dvorním lékařem. Jeden z návštěvnických okruhů vás zavede přímo do laboratoře Mistra Bonaciny, plné křivulí, horoskopů a lékařských spisů. V laboratoři se můžete seznámit s renesanční alchymií a mimo jiné se dozvíte také něco o traktátu, který M. E. Bonacina věnoval Ladislavu Velenovi ze Žerotína. Popisuje v něm výrobu pitného zlata, jakéhosi elixíru mládí.
Ve sklepě z 15. století vám určitě příjemně nebude
V roce 1406 bylo Moravské Třebové uděleno hrdelní právo. V 17. století tu také působil kat Vavřinec Bohl, který se mimo jiné účastnil známých inkvizičních procesů na panství Velké Losiny, které možná znáte díky knize i filmovému příběhu Kladivo na čarodejnice. Ne náhodou proto ve sklepení moravskotřebovského zámku vznikla expozice Středověká mučírna. Uvidíte v ní repliky předmětů a zařízení, které užívala středověká tortura, například španělskou botu, pranýř, křeslo pro čarodějnice, skřipec nebo palečnice.
Motovidlo a loket na radnici
Dominanty náměstí T. G. Masaryka je renesanční radnice. Původní dřevěnou stavbu zničil požár, nová radnice s věží byla dokončená v roce 1523, další požár ale přišel brzy, a tak se 60. letech 16. století radnice musela zase přestavovat. Známe i přesné datum zaklenutí jednotlivých místností, díky vytesaným letopočtům. V této době byl také postavený zadní trakt radnice s arkádami.
Když si pozorně prohlédnete vstup do radnice, objevíte zazděné motovidlo, které sloužilo k měření délky prodávané příze na městském trhu. Součástí ostění je také moravský loket s délkou 78,9 cm. Působivé klenuté místnosti najdete v celé radnici, ať už je to pozdně gotická vstupní hala mázhausu, renesanční obřadní síň nebo Sál konšelů s freskou biblického příběhu Soudu krále Šalamouna. Moravskotřebovská radnice má i svá tajemství. Při přestavbě v 19. století byly v zazděném prostoru objevené kosterní pozůstatky neznámého člověka a pouta s letopočtem 1563.
V Moravské Třebové na vás čeká celá řada dalších památek. Známá latinská škola nebo historická budova moravskotřebovského muzea, kde mají jedinečné sbírky japonského umění a velmi cennou kolekci staroegyptských památek, včetně mumie princezny Hereret. A také stojí za to vystoupat po schodech ze 16. století na Křížový vrch, kterému dominuje Kalvárie, slavné a také jedno z největších sousoší svého druhu na Moravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka