Piaristé vtiskli Litomyšli vlídnou tvář. Založili tam slavné školy

Katolický piaristický řád, jinak také Řád zbožných škol (celým názvem Řád chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol) vznikl v Římě před koncem 16. století. A jak už název řádu, u jehož zrodu stál sv. Josef Kalasanský, napovídá, už od počátku se piaristé zaměřovali na zřizování škol, jejich správu a vzdělávání dětí.

Reprodukce obrazu malířky Amalie von Peter v kostele Nalezení sv. Kříže v Litomyšli s vyobrazení sv. Josefa Kalasanského|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V českých zemích se piaristický řád objevil jako první mimo Itálii. První klášter piaristé založili v roce 1631 v Mikulově a jen o pár let později přicházejí i do Litomyšle. Bylo to na pozvání majitelky litomyšlského panství Frebonie Eusebie z Pernštejna, která zakládací listinu vzniku piaristické koleje podepsala 3. září 1640.

„V době rekatolizace Frebonie z Pernštejna hledala vhodný způsob, jak místní obyvatelstvo odvrátit od reformních myšlenek, zejména v oblasti, kde se projevoval silný vliv dědictví husitství a bratrství,“ vysvětluje historik Regionálního muzea v Litomyšli Martin Boštík, kurátor aktuální výstavy Piaristé v Litomyšli a spoluautor nové stejnojmenné odborné publikace.

 Ikonické budovy Zámeckého návrší  

Vyučování v piaristických školách začalo v listopadu roku 1644, a to v nové koleji, ve které se piaristé usadili rok před tím. Finančně projekt podpořilo i město a Frebonie z Pernštejna pro žáky založila tzv. chlebíčkovou nadaci, kdy bylo mezi studenty každý týden rozdáno přes 80 bochníků chleba pod podmínkou, že se pomodlí.

8 fotografií

Mezi lety 1714 a 1716 piaristé strhli stávající budovy školy a kostela vedle koleje a 6. srpna 1714 položili základní kámen monumentálního barokního kostela Nalezení svatého Kříže podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho. V té době také začala stavba nové budovy piaristických škol, dnešního sídla Regionálního muzea.

Majestátní stavba dnešního muzea (litomyšlské gymnázium v ní působilo až do 20. let 20. století, kdy se přestěhovalo do nové budovy) má dva portály. Nad nimi je umístěná nika se sochou zakladatele piaristického řádu, svatého Josefa Kalasanského a pod ní kartuše se znaky řádu a letopočtem 1720.

Budova Regionálního muzea v Litomyšli a někdejších piaristických škol|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Budova má typickou věž s oblými rohy. Někdejší dvorek školy, kde historicky bývaly toalety, se podle projektu architekta Josefa Pleskota proměnil v moderní přístavbu muzea v rámci revitalizace budovy mezi lety 2012 až 2014. Jak archeologické nálezy a situace zasáhly do nové podoby objektu? Poslechněte si komentář ředitele Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeše v audiu.

S Východočeskými výlety jsme navštívili také historickou piaristickou kolej. Desítky let v ní měla internát a v historickém refektáři také jídelnu litomyšlská pedagogická škola. Od roku 2003 někdejší klášter využívala restaurátorská škola, dnes Fakulta restaurování Univerzity Pardubice. Část koleje slouží ubytování, podstatnou část škola využívá jako ateliéry svých oborů. Mladí restaurátoři se také podíleli na obnově výzdoby historické koleje, mimo jiné i unikátního prostoru Očistcové kaple. Kolejí vás v audiu provede děkan fakulty Radomír Slovik.   

Piaristé v Litomyšli

Příběh působení piaristů v Litomyšli v současné době představuje výstava v Regionálním muzeu v Litomyšli, tedy přímo v historickém objektu někdejších piaristických škol. Výstava vznikla ve spolupráci s Městskou galerií v Litomyšli a návštěvníky seznamuje s působením místní komunity řádu zbožných škol.

Refektář piaristické koleje a výuková místnost Fakulty restaurování Univerzity Pardubice|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Piaristé v Litomyšli provozovali jedno z nejstarších, největších a nejvýznamnějších gymnázií v Českém království. Zřídili ale také elementární školu a na gymnázium navazující filozofický ústav. Tento ústav, dnes známý především z Jiráskovy Filosofské historie, se těšil velké vážnosti a působila na něm celá řada učenců evropského formátu. Jak systém výuky na těchto piaristických školách fungoval a pro koho byl primárně určený, v audiu přibližuje historik Martin Boštík.

Školami piaristů prošlo mnoho výjimečných lidí, kteří zanechali hlubokou stopu v kulturním, politickém a společenském životě, ale také samozřejmě v oblasti vědy a techniky. První školní povinnosti si na piaristické škole plnil Bedřich Smetana, filozofický ústav tu absolvoval přírodovědec Jan Evangelista Purkyně, který v Litomyšli také později vyučoval.

Pohled do nové výstavy Piaristé v Litomyšli v Regionálním muzeu v Litomyšli|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Z dalších výjimečných lidí, které v Litomyšli vzdělávali piaristé, je to například básník a filozof František Matouš Klácel, vlastenec František August Brauner nebo jazykovědec a literární historik Alois Vojtěch Šembera. V expozici si také můžete prohlédnout řadu zajímavých artefaktů z historie, včetně nejstaršího fotoaparátu v Česku. Tento daugerrotypický přístroj patřil Ignáci Floru Staškovi, který působil od roku 1812 jako vyučující a později jako rektor piaristické koleje. Florus Stašek vytvořil první fotografický snímek exteriéru na našem území, na němž zachytil starou litomyšlskou poštu.

Speciální část výstavy i kapitola nové publikace Regionálního muzea a Městská galerie Piaristé v Litomyšli je věnovaná životnímu příběhu posledního rektora litomyšlské koleje Františka Ambrože Stříteského, který byl v padesátých letech minulého století v inscenovaném politickém procesu odsouzený za velezradu na 25 let vězení.