V Holicích mají dvě stavby, za kterými jezdí architekti z celého Česka
Holice se můžou pochlubit dvěma architektonickými skvosty, které přitahují pozornost odborníků i laiků. Sokolovna a takzvaná Zemánkova vila pocházejí z dílny slavného architekta Otakara Novotného.
Obě budovy spojuje nejen autor návrhu a jejich jedinečný vzhled, ale i osoba Čeňka Zemánka. Byl to filantrop a vizionář, který významně ovlivnil rozvoj města na přelomu a v počátku 20. století. Úspěšný lékař, starosta holického Sokola, později první starosta Holic po vzniku Československa se do města se přistěhoval v roce 1892. Bylo mu teprve 27 let, když si zde založil lékařskou praxi. Svou ordinaci, která patřila k nejmodernějším v kraji, například vybavil také jednou z prvních zubních vrtaček. Byla na šlapací pohon.
Městský dům i rodinná vila
Ordinaci měl Zemánek posléze v domě na rohu dnešního Masarykova náměstí v Holicích. Památkově chráněná vila, dokončená v roce 1912, zaujme čistými liniemi, francouzskými okny a fasádou z vápenopískových cihel, která odráží skandinávskou inspiraci. Dům navrhl Otakar Novotný, blízký student Jana Kotěry a autor mimo jiné podoby kavárny a galerie Mánes v Praze.
Čeněk Zemánek se s ním pravděpodobně znal ze svých pražských studií a do Holic ho nejprve pozval kvůli stavbě sokolovny. Architektonický návrh lékaře ale tak nadchl, že si od Novotného nechal vymyslet i rodinné sídlo. Interiér překvapí elegancí a funkčností. Například použitím dubu, technickými vychytávkami a pečlivě řemeslně propracovanými detaily.
Otakar Novotný promyšleně využil lichoběžníkový tvar pozemku. Budova je z ulice užší, směrem do zahrady se rozšiřuje, aniž by to bylo na první pohled patrné. Zajímavé je také to, že z náměstí vypadá jako městský dům a ze zahrady jako vila. V ní jsou i další památkově chráněné objekty, a to altán a kůlna s garáží nebo oplocení. Zahrada působí jako oáza. Téměř tam totiž neproniká hluk zvenčí. Od rušného náměstí ji totiž chrání samotná budova.
Sokolovna a další velké plány
Čeněk Zemánek byl velkým příznivcem a propagátorem Sokola. Pro tuto myšlenku zahořel už v Praze a přenesl ji i do Holic, kde se stal na dlouhou dobu také starostou holické tělocvičné jednoty. Z výdělků své úspěšné lékařské praxe i hnutí podporoval. Například kupoval nemajetným kroje, přispíval jim, aby se mohli zúčastňovat sletů, cestovat.
A inicioval také stavbu sokolovny. Podle plánů architekta Novotného ji v duchu geometrické moderny dostavěli v roce 1913. Původní plány však byly mnohem velkolepější, zastavila je ale 1. světová válka.
V době prvního velkého konfliktu 20. století založil Čeněk Zemánek v budově sokolovny vojenský lazaret. Ale ani po skončení války nevznikla šance dokončit zbývající část návrhu. Tělocvičná jednota se projektem zadlužila a hypotéku splácela až do roku 1936.
Co tedy architekt Novotný ještě plánoval? V dnešním parku před sokolovnou měly stát veřejné lázně nebo přednáškový sál. I bez nich ale budova Sokola dodnes udivuje a jezdí tam nejen milovníci sportu a pohybu, ale také například studenti architektury.
Související
-
Prvorepublikovou vilu Čeňka Zemánka v Holicích nepřehlédnete. Můžete si ji dokonce koupit
Francouzská okna a fasáda z neomítaných cihel. To je rukopis architekta Otakara Novotného. Před více než sto lety ho ke spolupráci získal holický lékař Čeněk Zemánek.
-
Dobře utajená vila. Prvorepublikový dům uprostřed Holic obklopuje rozlehlá zahrada
Někdejší Faltysovu vilu obklopuje zahrada o rozloze 4000 metrů čtverečních. Dům se v podstatě zrodil dvakrát a má výjimečné kouzlo.
-
V holické sokolovně vznikne kavárna, obsluha bude z dětského...
Dospívající děti z Dětského domova v Holicích by mohly najít práci jako servírky a barmani. Tamní Sokol rozjíždí projekt sociální kavárny ve své sto let staré těloc...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.