Expozice pardubického letectví roste v Kuněticích. Časem z ní má být velké Kašparovo muzeum
Pardubice a okolí jsou zásadní pro české létání. Přesto dodnes čekají na prostor, kde by se to uceleně připomínalo.
Už v 90. letech se lidé kolem Aviatické pouti pokoušeli postavit repliku letounu Jana Kašpara. „V roce 2019 jsme tuhle myšlenku s dalšími kolegy obnovili. Zakoupili jsme první aeroplán, repliku prvoválečné stíhačky a od té doby jsme pořídili dalších pět aeroplánů. Snažíme se krok za krokem mapovat historii létání včetně leteckého modelářství na území celého Pardubického kraje. Do budoucna jednáme o zřízení opravdu velkého muzea inženýra Jana Kašpara. Zatím máme na letišti v Kuněticích hangár a takzvanou Expozici pardubického letectví. Od příštího roku bychom měli mít k dispozici další hangár,“ říká pilot Jan Rudzinskyj.
Průlet kolem Kuňky
Nadšenci mají dvě repliky Kašparových letounů. „Blériot XI. Právě s ním inženýr Kašpar provedl první lety, které předváděl veřejnosti. Ten další, větší konstrukce, dvoumístný, se kterým pak udělal ten slavný let Pardubice-Praha, je momentálně na dílně a prochází letovými testy. Bude mít premiéru na příští Aviatické pouti 7. a 8. června 2025.“
Osobně do Kunětic můžou lidé zavítat ve čtvrtek 29. srpna mezi 16. a 19. hodinou. „Hangár je běžně plný letadel a nemůže být otevřený veřejnosti. Když je vyndáme ven, je expozice přístupná. Někdy po 17. hodině uvidíte naše letadla z ochozu hradu Kunětická hora. My kolem vás opravdu budeme opravdu v úrovni očí létat s historickými replikami i originály. Předvádíme je tedy v úplně jiné perspektivě než kdekoliv jinde,“ slibuje Rudzinskyj.
Poslední letošní létání je v plánu na 28. září. Postupně by mohly přibýt i termíny pro školy.
Jaká další letadla jsou v hangárech? A kdo ve své době šlapal na paty Janu Kašparovi? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



