Před 110 lety vzlétl Jan Kašpar ku Praze. Letěl na svatbu

Než se Jan Kašpar začal naplno věnovat letectví, uchvátily ho automobily. Jeden čas dokonce pracoval v dnešní Škodovce. „On byl nadšencem do všeho, co mělo motor a co se nějakým způsobem samo hýbalo,“ říká historik Jan Tetřev.

S bratrancem Evženem Čihákem se pustil do konstruování letadel, ale se svými stroji nebyl úplně úspěšný: „S tou vlastní konstrukcí původně ne, nakonec si v Paříži koupil letoun Blériot, se kterým 19. června 1910 podnikl první veřejný vzlet. A pak řadu dalších,“ potvrzuje Jan Tetřev.

Přípravy

První ze svých leteckých pokusů prováděl Jan Kašpar v prostoru dnešního nástupiště pardubického nádraží, což připomíná i pamětní deska v jednom z podchodů.

Na dálkový let do Prahy se musel Kašpar připravit nejenom technicky, ale také výcvikem. „Předtím jeho lety trvaly deset, patnáct minut. On se ale chystal na něco většího. Věděl, že jeho vzduchem chlazený motor Anzani má své limity, takže musel sehnat jiný. Nemohl riskovat, že se mu přehřeje někde v půlce cesty. Vodou chlazený Aero Daimler namontoval 2. dubna do svého letounu už vlastní konstrukce,“ popisuje Jan Tetřev.

Generální zkouška

30. dubna 1911 vzlétl Jan Kašpar na trochu opomíjený první meziměstský let v Čechách. „On letěl z Pardubic, nad Chrudimí zatočil a zase se vrátil. Letěl ve výšce 350 metrů a za 25 minut byl zpátky.“

Před samotným letem do Prahy, vyrazil navštívit hlavní město po zemi. „Nejprve lehce potrénoval s letadlem v Pardubicích, pak skočil na vlak a ve Velké Chuchli si prohlédl prostor, kde chtěl přistát. Pravděpodobně si odvezl také oblek, protože ho bude potřebovat. Pak sedl na vlak, vrátil se do Pardubic a šel spát.“

13. květen 1911

„Jan Kašpar v 6:13 vzlétl z Pardubic, takže on musel vstávat velmi brzy, to k němu patřilo. Průběh akce byl perfektně zajištěný. Měl automobilový doprovod, současně byla zajištěna služba u telefonů ve městech na trase. V 7:45 přistál v Praze, vedle dostihového závodiště a byl tam sám. Jeho kamarádi nečekali, že dorazí tak rychle. Chvíli po nich přijel automobilový doprovod. V prvním autě byl starosta a továrník Josef Prokop, v dalším dorazili Evžen Čihák se starým panem Kašparem. Když schovali letadlo, Prokop je pozval na svačinu do hospody U černého koně na Národní třídě. A pak už Jan Kašpar spěchal na svatbu kamarádovi. Proto potřeboval oblek,“ vypráví Jan Tetřev.

Let na svatbu

Matrika kostela Nejsvětější Trojice ve Spálené vydala další svědectví o významném dni českého letectví. „Ženichem, za kterým Kašpar po přistání spěchal, byl Jaroslav Lang, komisař CK Živnostenského inspektorátu v Pardubicích. Bydlel ve Smilově ulici 703, ten dům dodnes stojí, ale narozen byl v Praze půl roku před Janem Kašparem,“ říká Jan Tetřev. Pokud si myslíte, že v té době velmi známý a populární aviatik šel páru za svědka, tak nešel. Otázka zní proč? „Ono by se mohl stát, že Kašpar nepřiletí a tak si to pojistili dvěma jinými pány.“

Kašparovo letadlo se pak po tři dny vystavovalo na Žofíně. „Vstupné z té výstavy šlo ve prospěch novinářských organizací v Praze. To dokazuje, že Kašpar byl velmi dobře provázán s lidmi, kteří mu zajišťovali PR, a kteří mu fandili. Přišly gratulace, český tisk pěl ódy, německý už méně. Gratuloval i sám Louis Blériot. Jestli byl předtím Kašpar celebritou, tak teď byl extra celebritou,“ uzavírá Jan Tetřev.

Jako připomínka Kašparova výkonu se v Pardubicích pořádá Aviatická pouť. Její letošní ročník na sebe vzal podobu Májových aviatických Pardubic. Akce, která po celý měsíc nabídne výstavy v paláci Atrium, na třídě Míru i v prostoru u vlakového nádraží. Chystají se také happeningy, pietní vzpomínka na inženýra Kašpara u jeho hrobu a další. Vrcholem bude Aviatická pouť živě vysílaná 29. května na programu ČT24.