Fixy mladé studentky oživují tuctový podchod letohradského nádraží. Už je skoro vymalováno

„Zachytila jsem místní památky. Je tam třeba tvrz na Orlici, zámek, kaplička Jana Nepomuckého, Nový dvůr a podobně. Dostala jsem volnou ruku v tom, jak památky budou vypadat. Nejdřív jsem si vytvořila návrh na papíru, který jsem si nalepila na stěnu v podchodu. Podle něj jsem pak tvořila,“ popisuje svůj umělecký postup.

Prevence proti sprejerům

Ozdobený podchod by mohl zabránit vytváření nevyžádaných malůvek. „Určité obavy ze sprejerů mám, ale tím, jak je podchod hezky pokreslený, tak by je to mohlo odradit. Používala jsem fixy, spreje ne. Nejedná se o graffiti, ale o mural art, neboli velkoplošnou malbu.“

Podchod zdobí kresby výtvarnice Kateřiny Šípkové|foto:Kateřina Šípková

Dokončit práce před příchodem nejchladnějšího ročního období rozhodně dává logiku. „Už i v létě tam poměrně dost profukovalo. Vždycky jsem měla bundu anebo aspoň dvě mikiny. Snažila jsem se chodit na osm hodin denně s pauzou na oběd. Občas mi pomáhala sestra. Dobarvovala, obtahovala,“ říká Kateřina Šípková.

Počin vznikl díky spolupráci města a Správy železnic. „Původně to byl můj nápad a oslovila jsem s ním starostu Letohradu. Ve městě máme malý viadukt, kde malovala základní umělecká škola. Tam jsem sama malovat nemohla. Ale už dřív jsem si všímala maleb v podchodech a zaujaly mě.“

Umělkyně tělem i duší

Kateřina si cestu ke kumštu našla trochu oklikou. „Na výtvarku jsem chodila asi měsíc. Nelíbilo se mi tam, i když jsem ráda kreslila. Na základce jsem už měla skvělou paní učitelku na výtvarnou výchovu. Proto jsem pak pokračovala studiem textilního a interiérového designu na Uměleckoprůmyslové škole v Ústí nad Orlicí.“

Po maturitě přešla na pražskou Vyšší odbornou školu Václava Hollara, kde studovala kresbu a ilustraci. Postupně si našla cestu ke grafickým technikám jako třeba litografie, linoryt anebo suchá jehla. Momentálně se věnuje didaktické ilustraci na Západočeské univerzitě v Plzni. Učí se tetovat a dělá i modelku na přehlídkách.