Genealožka: U tvorby rodokmenu můžete skončit na tom, že prapradědeček byl nemanželský

Je důležité vědět kde hledat, ale také se v už nalezených materiálech zorientovat a najít požadovaný údaj. V dnešní době usnadňuje práci také digitalizace a v budoucnu pomůže jistě i umělá inteligence.

6 generací jako standard

Pokud si člověk chce nechat udělat rodokmen, tou vstupní informací je osoba, u které se má začít. Její jméno, ideálně i datum a místo narození. A pak je potřeba vědět, po které linii jít.

Genealožka Hana Dolečková|foto:Milena Potůčková, Český rozhlas

Standardně se dělá 6 generací, tedy 32 přímých příbuzných. „Někdy se ale také stane, že skončím u třetí nebo čtvrté generace s tím, že třeba dědeček byl nemanželský, pak už bohužel není kde dál pátrat,“ vysvětluje Hana Dolečková a dodává, že ona sama se nejdál dostala do poloviny 15. století, což byla už asi čtrnáctá generace. „Tam se ale dostáváme už do před matričního období, kde se víceméně dají dohledat jen jména,“ popisuje genealožka.

Historické dotazníky a sčítání lidu

Celkově rodokmen není dnes už jen o jménech a datech narození, úmrtí a sňatků. Z kronik, vojenských archivů a dalších materiálů se dá také vydedukovat obraz toho, jak naši předci žili. „Poměrně ucelený obrázek dávají historické dotazníky sčítání lidu, kde samozřejmě stát nebo monarchie primárně zjišťovali, kolik mají potenciálních vojáků, ale je tam taky to, kolik lidí žilo v domácnosti, kolik měli například jalovic, že někdo byl ševcovským tovaryšem a podobně,“ popisuje Hana Dolečková.

Do budoucna by chtěla víc přiblížit genealogii lidem. Ukázat jim, že je důležité znát historii své rodiny, umět pochopit události a zasadit je do konkrétní doby.