Herec Miroslav Táborský hrál i Einsteina. Fyziku ale vystudoval z donucení

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslav Táborský v roli Alberta Einsteina

Miroslav Táborský se sice narodil v Praze, ale když mu byl rok, přestěhovali se rodiče do Hradce Králové. Tam vystudoval gymnázium v matematicko-fyzikální třídě. Potom fyziku a základy techniky na tamní pedagogické fakultě. Závodně plaval, jezdil na kole, byl učitelem lyžování. Byl přijat na DAMU a tím se odstartovala jeho herecká kariéra.

Přemýšlím, kolik herců zároveň vystudovalo matematiku či fyziku a taky herectví.

„Já vím o Martinu Myšičkovi.“

Ještě mě napadá představitel legendárního Mr. Beana, on vystudoval matematiku a fyziku v Oxfordu a ekonomiku a management v Cambridge. Promítá se ještě fyzika ve vašem životě? Byl jste třeba rád za roli Einsteina v Divadle v Řeznické?

„Ono je to s tou fyzikou složitější. To už je let, co jsem ji vystudoval a to bylo víceméně z donucení. Mě pořád nebrali na DAMU, tak jsem se šel na rok ukrýt před dvouletou vojnou na peďák a protože jsem měl nějaké kádrové škraloupy v rodině, tak jsem si nemohl vybrat žádný humanitní obor, který by byl blíž k herectví a zvolil jsem fyziku a základy techniky. To byl obor, na kterém mě víc bavily ty základy techniky, protože jsem po tatínkovi kutil. Mám ale pocit, že jsem se snažil o rychlý delete v hlavě, i když samozřejmě tam nějaké věci zůstanou. Einstein mě potkal až po 40 letech, ale byl jsem moc rád, že jsem se k téhle roli dostal. Já si to představení režíruju a celé jsem to musel promyslet a musím přiznat, že se mi tam ta fyzika hodila, protože myslím, že tam byly nějaké drobné chyby, které se mi podařilo odchytat.“

Miroslav Táborský - být,či nebýt...Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách

Seznam vašich divadelních, filmových i seriálových rolí je velmi obsáhlý. Když si je prohlížíte v databázích, tak jsou v naprosté většině hodnoceny velmi pozitivně. Existuje pro vás něco cennějšího jako odměna, než je spokojenost diváků?

„Má to ekvivalent. Ten musí být ve mně. Musím být přesvědčený, že jsem odvedl dobrou práci, že jsem se zúčastnil projektu, který stál za to a ta vnitřní spokojenost je možná stejně důležitá jako to, když mi diváci dávají najevo jejich spokojenost.

Minulý týden jsem mluvila s Vlastimilem Plecháčem, který v Příchovicích provozuje Muzeum Járy Cimrmana, a vy jste tak trochu hostem na přání Vlastimila Plecháče. Vyrůstal a žil jste na Cimrmanovi?

„Ne. Znal jsem je, ale nebyl jsem skalní znalec a fanoušek. Některé citáty běhaly prostorem kolem mě, ale jak jsem vyrůstal v Hradci, tak jsem se na ně do divadla nedostal a já tak nějak neměl na poslouchání z gramofonu čas. Ale jsem šťastný, že jsem se k tomu dostal.“

Miroslav Táborský jako Dilino hlupák v Cikánské pohádce

Popište mi prosím okamžik, kdy jste byl osloven. Když za vámi někdo přišel a nabídl vám hrát v Divadle Járy Cimrmana?

„Zavolal mi Zdeněk Svěrák. My jsme se znali od natáčení Kolji a shodou okolností jsem ho asi půl roku předtím pozval do Divadla v Dlouhé na Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách a on mě na oplátku pozval na nové představení České nebe. Tak nějak jsme si chvíli povídali o divadle a asi za půl roku mi najednou volá, že po smrti pana Smoljaka hledají cestu jak pokračovat. Že si některé role rozebrali, že něco hrají synové a že má nápad, jestli bych se s ním nechtěl alternovat v Bystrozrakým. V první chvíli mě napadlo, že to není možné, že to je nesmysl. Konzultoval jsem to s kamarády, jejichž úsudku si vážím. První reakce vždycky byla, že to je nesmysl. A vzápětí přišlo takové to ʼačkoliv když o tom přemýšlím...ʻ Tak jsem řekl, že to zkusím. Oni ale do té doby nikdy nechtěli profesionální herce, dokonce se na mě mračil Ondra Vetchý, když to zjistil, protože říkal, že tam se Suchánkem po škole chtěli být angažovaní, ale že je nevzali. Ale Ondra už tam teď taky je, v jedné roli. Šel jsem do toho s tím, že to vyzkoušíme, a kdyby to nešlo, tak že vůbec nic nemám proti tomu, že se rozloučíme. A ono už to deset let nějak jde.“

Hrál jste v desítkách seriálů, teď je dotočen nový seriál Hvězdy nad hlavou. To byla vaše letošní letní práce, nahuštěná do krátkého času, kdy se všechno muselo stihnout?

„Ano. Byla to myslím docela pěkná práce, protože to je seriál z venkovského prostředí a skutečně se točil venku. Dokonce scény, které byly napsané dovnitř, tak ve chvíli, kdy bylo hezké počasí, tak se točily venku. Aby to nebylo v kulisách, ale na venkově. Jezdí tam traktory, různá stará auta, autobus a já tam hraju postavu starosty a zároveň předsedy družstva a takový ten co všechno stíhá a nic nestihne.“

Alena Zárybnická a Miroslav Táborský natáčí Zálety

Vracím se k nadhledu, který nám nabízí Cimrmanovský pohled na svět. Co myslíte, že si Cimrman pomyslí, když se dívá na to, jak se tady pinožíme ve stávající situaci?

„Já myslím, že už by měl vakcínu. A pak by měl nějaké nápady, jak by se stát dal řídit efektivněji.

Prozraďte mi, nevzniká někde v hlavách vašich kolegů v Divadle Járy Cimrmana nějaká další hra na tohle téma?

„Myslím, že hry ukončili Českým nebem, taky proto, že psali věci dohromady, když byl ještě naživu pan Smoljak. Ale vidíte, zeptám se Zdeňka, jestli na tohle téma něco nepíše, protože jeho povídkové knihy jsou úžasné. A i Miloň Čepelka na tohle téma určitě něco píše, tomu věřím.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.