Historik Šebek v nemilosti dějepisářky: Učebnice četl napřed a opravoval ji
Možná už někdy v páté třídě tušil, že historie bude jeho velkou zálibou. Po vojně nastoupil František Šebek do pardubického muzea a pracoviště nezměnil až do důchodu. Po sedmdesátce dál učí studenty a píše články i knihy.
Za vášní pro dějiny prý můžeme hledat jeho dědu mlynáře: „Chodil se mnou na procházky a vykládal mi. Tam asi byly ty kořeny. Vzpomínám si, že jsem měl dopředu přečtenou učebnici dějepisu a v nějakých čtrnácti letech jsem četl tak těžkou literaturu jako Palackého Dějiny národu českého. Z dějepisu jsem míval jedničky, ale někteří kantoři mě neměli rádi. Jednu paní učitelku jsem občas opravoval, což je samozřejmě drzost, jak si zpětně uvědomuji.“
Srostlý s muzeem
Do muzea v Pardubicích Šebek nastoupil v roce 1968. „To byl můj osud. Chodil jsem tam už jako student. Na brigády jsem o prázdninách jezdil s archeology. Za normalizace pardubické muzeum sloučili s muzeem v Hradci Králové. Od roku 1978 jsem vedl pardubické pracoviště. Šéfování mi pak už zůstalo, protože se po revoluci konglomerát rozdělil a ze mě se stal ředitel pardubického muzea.“
Z městského zpravodaje do knihy. František Šebek sepsal Toulky historií Pardubic
Název tohle dílo přesně vystihuje. Nemůžete od něj očekávat kompletní přehled dějin města, ale spíš procházku různými tématy. Kniha je tak nová, že jí ještě nelistoval ani samotný autor.
Nejviditelnějším výsledkem jeho působení je rekonstrukce pardubického zámku. „Měli jsme štěstí porevolučního období, kdy ještě nebyla tak silná byrokracie. Dnes cokoliv stavět ve veřejné sféře je velmi složité.“
Data nejsou hlavní
Správný historik je nemusí sypat z rukávu na požádání. „O datech to není. Je to spíš otázka logického a vztahového myšlení, hledání souvislostí. Vždy studentům říkám, aby věděli, kde to najdou. Samozřejmě základní penzum musí znát.“
František Šebek momentálně učí na pardubické univerzitě. „Měl bych učit i na katedře muzeologie v Brně, učím muzejníky v Praze. Dál píšu. Třeba kniha Toulky historií Pardubic měla u čtenářů příznivý ohlas. Mně to potvrzuje domněnku, že mezi veřejností je o regionální a místní dějiny velký zájem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
