Houbaři, pozor! Hřib medotrpký může znechutit smaženici celé rodině

15. srpen 2023

Pravé hřiby už rostou, houbová sezóna se úspěšně rozjíždí. Pozor ale na některé dříve méně hojné druhy hořkých hřibů, které stále více expandují i do měst. Na zákeřný hřib medotrpký upozornila v Radioporadně mykoložka Tereza Tejklová.

„Hořké hřiby vypadají nádherně, ale k jídlu nejsou. Nejčastějším je hřib žlučník, lidově hořčák nebo žlučák. Ten roste na východě Čech opravdu hojně. A často roste i v době, kdy nic jiného není. Přijdete do lesa, jsou tam krásné, netknuté plodničky, a člověk si nasbírá plný košík v domnění, jaký poklad si nese domů. Tam ho čeká hořké zklamání. Pak je tu ale houba, kterou jsem před dvaceti lety vůbec neznala, protože byla vzácná. Je to hřib medotrpký, se kterým v posledních dnech přicházejí lidé do mykologické poradny nejčastěji. Je to houba, na kterou je radost pohledět a přitom je pěkně falešná,“ usmívá se mykoložka.

Nejdřív med, potom zklamání

Hřib medotrpký už není vzácnou houbou, najdete ho nejen v lese, ale i ve městech. Podle mykoložky Terezy Tejklové momentálně roste například v Pardubicích Polabinách, v okolí nemocnice, V Hradci Králové pak v městských parcích, a podobně. Je to houba zákeřná, nejprve ucítíte na jazyku sladkost medu a teprve po chvíli trpkost, která se ještě více rozvine vařením.

Hřib medotrpký vypadá lákavě. Zpočátku i příjemně chutná

„My jsme byli zvyklí u posuzování hřibů olíznout rourky a u hřibu žlučníku nebo hřibu kříště jsme hned věděli, na čem jsme. U hřibu medotrpkého to nestačí, nejdřív je jeho chuť opravdu velmi příjemná, je potřeba aspoň půl minuty počkat. I jedna taková houba může udělat neplechu ve smaženici,“ říká mykoložka Tejklová.

Tato houba není jedovatá, pouze nejedlá, stejně jako hřib žlučník nebo hřib kříšť. Hřib satan je pak jedovatý. Všechny tyto hřiby mají společný znak, kterým je klobouk bělošedé barvy. Takovým houbám je lepší se vyhnout.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.