Hromosvod je k ničemu, když správně nefunguje a nemá revizi

Bouřky nejsou nic výjimečného. Pokud chce mít majitel rodinného domu vnitřní klid, nechá si na střechu namontovat hromosvod. Aleš Kvapil nám popsal, co se ve chvíli, kdy hřmí, může stát. „Blesk si hledá nejsnazší cestu, jak se vybít. Jakmile se v jeho blízkosti naskytne objekt s nastraženým bleskosvodem, po zásahu jde výboj bezpečně do země. Blesk ale může uhodit i do podmáčeného domu s navlhlými stěnami, nebo uschlého, vodou nasátého stromu.“

Starší zástavby ještě hromosvody nemusely mít. Leda že by byly zaneseny do projektové dokumentace. U novostaveb už jsou automaticky jednou z podmínek při kolaudaci.

Blesky ve městě|foto: Fotobanka stock.xchng, Stanislaw Rombel

Mít revizi bleskosvodu se vyplatí

Myslet bychom měli i na pravidelné revize. U nových zděných domů je to jednou za čtyři roky. U starších, které jsou kontrolovány ještě podle starých norem, stačí jednou za pět let. Ve dřevostavbách by to mělo být jednou za dva roky. V případě škodní události se vám doklady o revizi budou pro pojišťovnu hodit. „Samozřejmě rozhodující je, jak máte smlouvu s pojišťovnou napsanou. Jakékoliv zanedbání, nebo pochybení může vést ke krácení pojistky.“

Mýty o hromosvodech:

• hromosvod nepotřebuji, okolo nás stojí vyšší domy, které ho už mají
• blesk uhodí spíš do vody v bazénu, nebo jezírku na zahradě, nežli do našeho domu
• ve vesnici je kostel s vysokou věží, blesk si vybere právě toto místo
• bleskosvod umí ochránit před poškozením i elektrospotřebiče v domě