Ideál krásy? Dřív byla in tuberkulóza
Když vyslovíte název téhle nemoci, možná se otřepete hrůzou. Než ji ale lidé pořádně poznali, vnímali ji úplně jinak než my. Jaký vliv měla choroba na společnost, mapuje v unikátním zkoumání Šárka Caitlín Rábová.
V českém prostředí prý zatím nikdo odborně a komplexně nezmapoval téma, kterému se věnuje doktorandka Univerzity Pardubice.
Skrytý strašák
Studentku při bádání zaujala změna ve vnímání nemoci. „V první polovině 19. století, když ještě nebyly známé příčiny tuberkulózy, tak si ji lidé spojovali s uměleckými kruhy. Stala se velkou inspirací pro představitele romantismu. Dokonce se v dobové literární tvorbě vytvořila typizovaná tuberkulózní postava. Symptomy jako štíhlost, bledost anebo lesklé oči v důsledku horečky představovaly jakýsi ideál krásy. Nemoc získala celou řadu pozitivních konotací.“
Luže bývala a stále je místem naděje
Město Luže leží v nádherné krajině na rozhraní labské nížiny a Českomoravské vrchoviny. Lužská kotlina je známá mimořádně čistým ovzduším. Dnes stejně jako před sto lety, kdy tu doktor František Hamza založil první dětskou léčebnu tuberkulózy.
Pak ale nastal zvrat. „Po roce 1882, kdy Robert Koch objevil tuberkulózní bacil, a zjistilo se, že jde o nemoc silně infekční, stal se z ní velmi negativní znak sociálního původu nakažených. Romantická nemoc se proměnila v hrozbu společnosti.“
Za příspěvek ke zkoumání dějin lékařství získala Šárka Caitlín Rábová Cenu Zdeňka Horského za rok 2017. Ta se uděluje za nejlepší magisterské, rigorózní i dizertační práce s tématikou dějin věd, techniky a vzdělanosti. Už dřív vyhrála soutěž Nakladatelství Academia. Díky tomu mohla vydat svou první vědeckou monografii.
Ani tělo není jako dřív
Lidské tělo můžeme z pohledu historie vnímat jako proměnlivou kategorii. „Na její utváření měla vliv i lékařská věda. Zkoumáme změny v poznání, způsobech referování o těle. Zajímavým fenoménem je tělesnost v literatuře anebo ve výtvarném umění,“ říká vědkyně z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
