Jak procestovat stovky milionů let? V Geoparku Železné hory to stihnete za pár dní
Železné hory jsou velká geologická učebnice. A národní geopark ji otevírá všem. Zdaleka ale nejde jen o vrstvy hornin. Geoturistický výlet vám přinese víc, než jste čekali…
Železné hory jsou fenomén. Jsou doslova protkané sítí značených turistických tras, naučných stezek a cyklotras. Místem mnoha přírodních památek, archeologických lokalit a hlavně, geologicky velmi cenných a jedinečných území. Smyslem Národního geoparku Železné hory je: všechno to propojit. S tou myšlenkou vlastně také vznikl. Protože krajina i lidé mají svou paměť a dokáží vyprávět fantastické příběhy.
Do nitra Železných hor
Území Národního geoparku Železné hory má plochu 777 km čtverečních. Severní hranici tvoří Chrudim, jižní Chotěboř, kde geopark zasahuje do kraje Vysočina. Západní hranici vymezují Chvaletice a nejvýchodnější částí jsou Nové Hrady. Na území geoparku se nachází více než sto významných geotopů, tedy geoturisticky výjimečných lokalit. Vybrat si můžete svoje cíle podle toho, co vás konkrétně zajímá. Webové stránky Geoparku Železné hory jsou velmi přehledné a detailní.
Nejdál proti proudu času se dostanete do starohor. Do tohoto období vás zavede celá řada lokalit, například skalnatý ostroh se zříceninou hradu Oheb, který se vypíná nad Sečskou přehradou. Ta je vlastně i pomyslným srdcem geoparku, nachází se zhruba uprostřed a není bez zajímavosti, že i ostrov uprostřed přehradní nádrže má tvar srdce. Za návštěvu stojí i Skalka u Sovolusk s ukázkami polštářových láv, které dokládají činnost starohorních podmořských sopek v oblasti Železných hor v době před více jak 600 miliony let.
Horní Raškovice na Pardubicku byly kdysi osadou kameníků, kteří tam vyráběli hlavně mlýnské kameny. Z horniny období prvohor. Pod tamní rozhlednou Barborka si určitě prohlédněte venkovní geologickou expozici, která představuje nejrůznější typy hornin. Prvohorní moře odhaluje i lom v Prachovicích. Veřejnosti je uzavřený, okolo lomu ale vede naučná stezka s informačními tabulemi na kterýsi si prohlédnete zkaměnělé živočichy objevené v lomu.
Za faunou i flórou druhohor se můžete vypravit do Skály a Podskály poblíž Vrbatova Kostelce. V romantickém údolí potoka Žejbro se vám může klidně stát, že najdete zkameněliny z počátků křídového moře. A v Dolech u Luže, v břehu nad korytem říčky Krounky, dokonce uvidíte i uhlí z období druhohor, které v současné době představuje velmi cenný zdroj informací hlavně pro paleobotaniky.
Kameny a Magma
Územím geoparku vás provede přes dvacet naučných stezek. Geopark nabízí několik stálých expozic s geologickou tématikou, která se samozřejmě prolíná s lidskou činností. Pokud máte děti, určitě navštivte geopark v Pasíčkách, nachází se hned poblíž záchranné stanice pro volně žijící živočichy a je také jednou ze vstupních bran do geoparku.
Za návštěvu určitě stojí Muzeum vápenictví v Berlově vápence v Třemošnici, expozice kamenictví ve Skutči nebo stálá výstava hornin, minerálů a zkamenělin přímo v sídle geoparku, tedy ve společnosti Vodní zdroje Chrudim. Tam najdete i geostezku s ukázkami leštěných horninových desek z celého světa.
Skála v Dolech u Luže ukrývá prehistorické poklady. I geology v ní překvapila přítomnost uhlí
Skalní výchoz nad říčkou Krounkou v obci Doly je velká geologická učebnice. Vypráví desítky milionů let starý příběh. O tom, když na Chrudimsku bylo ještě moře a kolem chodili dinosauři.
Geoparkem Železné hory vedou dnes tři geocyklostezky. MAGMA (slovy autorů Malebný Geologický Maglajz) byla vůbec první cyklostezkou svého druhu v Česku. Projet se po ní můžete od Hlinska po Chrudim a na téměř šedesáti kilometrech uvidíte nejvzácnější geologické lokality a zajímavé útvary. Informační tabule vás přitom nezavedou jen do světa geologie. Dozvíte se o historii místa, které jste právě navštívili a další zajímavosti o zdejší přírodě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka