Jak zemřela krásná Egypťanka? Výzkum moravskotřebovské mumie pokračuje

Portrét princezny Hereret vytvořený na základě výzkumu mumie pomocí počítačové tomografie
Portrét princezny Hereret vytvořený na základě výzkumu mumie pomocí počítačové tomografie

Známe její jméno a místo kde žila. Díky počítačové tomografii si ale můžeme udělat představu i o tom, jak kdysi tato žena vypadala a co ji trápilo.

Mumie princezny Hereret se do Moravské Třebové dostala už před více než sto lety, a to díky mecenáši tamního muzea Ludwigu Holzmaisterovi. Vzácnou staroegyptskou památku koupil na začátku 20. století přímo v Egyptě. Dnes má Hereret vlastní Muzeum princezny, speciální expozici v historické budově moravskotřebovského muzea. Díky vizualizaci se tam ocitnete, společně s Hereret, uprostřed staroegyptského chrámu.

Princezna Hereret byla balzamována a její mumie uložena do kartonážového obalu a dvou rakví z cedrového dřeva

Dominantou expozice egyptských památek je speciální vitrína, v níž je mumie Egypťanky uložena. Viditelná jsou pouze chodidla, protože mumii chrání původní a dodnes velmi zachovalý obal, tzv. kartonáž. Mumie, která patří mezi nejkrásnější staroegyptské památky v Česku, byla uložena ještě ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva. Ty zdobí půvabné portréty.

Byla Hereret skutečně princezna?

Mumie ženy byla nalezena v oblasti města Lahún, v archeologické lokalitě na jihovýchodním okraji fajjúmské oázy, asi osmdesát kilometrů pod Káhirou. „V době, kdy tam Hereret žila, to pro Egypt byla velmi důležitá oblast. Hereret se narodila v období 22. dynastie, která panovala v letech 945 - 715 př. Kr.,“ dodává ředitel Muzea Moravská Třebová Robert Jordán.

„Z výzdoby rakví nemůžeme určit konkrétní identitu ženy, kterou označujeme, na základě jednoho z nápisů, jako Hereret,“ vysvětluje Robert Jordán. „Každopádně určitě šlo o osobu vyššího postavení, jak lze usoudit podle způsobu pohřbení. Po antropologické stránce, Hereret byla ženou spíše středoevropského typu, která měla blízko k Evropanům. Její lebka je ale na rozdíl od naší populace víc protáhlá a užší,“ doplňuje ředitel muzea.  

Co prozradily zuby

Mumii princezny Hereret během jejího „posmrtného“ života vědci zkoumali dvakrát. V sedmdesátých letech prošla standardním radiografickým vyšetřením. Už tehdy odborníci zjistili, přestože kosterní pozůstatky jsou velmi poškozené, že jde o ženu, která zemřela mezi 20. a 30. rokem svého života.

V roce 2009 byla mumie podrobena výzkumu pomocí počítačového tomografu v pražském diagnostickém centru Mediscan. V počítačovém prostředí specialisté vytvořili trojrozměrné virtuální modely. Na antropologickou fázi potom navázala rekonstrukce obličeje. Princezna Hereret je vůbec první staroegyptskou mumií v Česku, u které odborníci provedli 3D vizualizaci.

„Podle dosavadních výzkumů to byla asi 170 cm vysoká, štíhlá žena. Jestli měla děti nebo ne, to zatím nevíme. Jde totiž o dlouhodobý výzkum, který se týká dalších devíti egyptských mumií v Česku. Zatím nemáme k dispozici všechny analýzy a závěry odborníků,“ vysvětluje Robert Jordán. „Víme ale, že Hereret pravděpodobně často trpěla bolestmi zubů, protože vědci odhalili nestejnoměrně opotřebovaný chrup. Pravděpodobně si tak žena šetřila pravou polovinu chrupu a kousala hlavně na levé straně."

V lebce a v nosní dutině mumie je patrná destrukce. Ta ale souvisí i s obvyklým postupem mumifikace těla. Jde o cestu, kudy staroegyptští balzamovači odstraňovali měkké tkáně. Kostra mumie je poškozená. Odborníci došli k závěru, že k destrukci kostry došlo pravděpodobně už v době, kdy byla mumie objevena. Vykradači hrobů totiž často, ve snaze najít cenné pohřební předměty, bandáže mumií nemilosrdně roztrhali.  

Krásná a jedinečná H-R-R-T

V Česku se nachází devatenáct staroegyptských mumií, většina ve sbírkách Národního muzea (Náprstkova a Přírodovědeckého muzea), mimo Prahu pak na hradě Buchlov a na zámku Kynžvart. Moravskotřebovská mumie se od všech ostatních odlišuje tím, že je uložena ještě do tzv. kartonážového krunýře. Jednalo se o vrstvy textilií a papyru, které byly vzájemně slepené štukovací omítkou a dalšími pojivy.

Vešebty, pohřební figurky, které se ukládaly do hrobu společně se zemřelým

Vnější povrch krunýře pokrývala silnější štuková vrstva, na kterou se nanášela barevná výzdoba. Na krunýři Hereret převládá zeleno-modrá, červená a černá barva. Horní část kartonáže je tvarovaná do podoby paruky, obličej byl vyřezaný ze dřeva a do obalu byl vsazen. Hieroglyfy na obalu jsou velmi stylizované, přesto lze vyčíst obětní formule a nápis u špičky nohou se skupinami hláskových znaků h-r-r-t, tedy Hereret.    

Cestovatel a mecenáš Ludwig Holzmaister

Ludwig Holzmaister muzeu věnoval unikátní sbírku mimoevropského umění. Ta dnes čítá na 528 inventárních čísel. Vůbec největší soubor pochází z Indie, výjimečná je samozřejmě právě staroegyptská kolekce a také soubor japonského umění.

Ludwig Holzmaister se narodil 31. července 1849 jako třetí syn moravskotřebovského obchodníka. Rodina ale z Moravské Třebové v roce 1857 odešla do Rakouska. O pár let později odjíždí Ludwig do USA za svým strýcem a stává se společníkem v jeho firmě, zabývá se hlavně dovozem kožených rukavic. Když si založí svoji vlastní firmu a vydělá peníze, plánuje se svou druhou ženou cestu okolo světa.

Portrét princezny na jedné z cedrových rakví

V roce 1902 Ludwig Holzmaister navštívil Moravskou Třebovou a místnímu muzejnímu spolku slíbil, že bude posílat zajímavé předměty ze svých cest. Jako první přišla zásilka z Japonska. Ludwig Holzmaister navštěvuje Austrálii, Tasmánii a Nový Zéland, Barmu a Indii. Cestuje do Káhiry a Súdánu. Do severní Afriky se manželé Holzmaisterovi vrátili ještě na přelomu roku 1911 a 1912, právě tehdy zakoupili i egyptskou mumii. Ludwig Holzmeister nechal v Moravské Třebové postavit nové muzeum, díky jeho finančním prostředkům vznikalo v letech 1904 - 1906.