Jedno z nejstarších bylinných piv v Evropě se vařilo na Pardubicku, ukázal průzkum bronzového vědra

15. září 2021 06:23
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bronzové vědro na prosné bylinné pivo, který bylo v roce 2017 nalezeno v Kladině na Pardubicku

Možná nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě se vařilo na Pardubicku. Ukázal to výzkum 3000 let staré bronzové nádoby z Kladiny, nález je z roku 2017.

Tým vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích identifikoval uvnitř nádoby pozůstatky prosa a hořkých bylin.

Tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo, jak řekli na tiskové konferenci v Pardubicích.

Čtěte také

Nové informace umožnila především spolupráce archeologů s přírodovědci. Uvnitř vědra vědci zjistili látku miliacin, která je považovaná za indikátor prosa. Objevili i pozůstatky přidaných bylin a vaření škrobových zrn. Rostlinná směs vedla vědce k úvahám o pivu dochuceném hořkými bylinami.

„Kriticky nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, který by však byl nejspíše nepoživatelný,“ uvedla archeoložka Zuzana Golec Mírová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Chemik Lukáš Kučera z olomoucké univerzity pivo podle staré receptury uvařil. Základem piva je proso, pelyněk nebo jitrocel a divoké kvasinky. Pivo kvasil podobným způsobem jako belgický typ piva lambik.

„Nevím poměr bylin, testoval jsem pivo sám na sobě. Uvařili jsme pivo schválně slabší, je to desítka, hořkost se kvašením snížila. Kvasí do tónu, který připomíná mošt, pivo je výrazné kyselostí. Kvasil jsem v blízkosti jablek. Pivo kvasí pět dní, potom v lahvích zrálo zhruba tři týdny,“ řekl Kučera. Pivo je podle něj chuťově dobré v létě na osvěžení.

Restaurované vědro

Podle ředitele Východočeského muzea Tomáše Libánka by prosné pivo mohlo být jednou v nápojovém menu zámecké kavárny, pronajímá si ji pardubický pivovarník, který vaří chmelená piva. Vědro z doby bronzové, které je již restaurované, bude součástí stále expozice. „O provedení výstavy jednáme s architektonickým studiem architektky Evy Jiřičné,“ dodal Libánek.

Bronzové vědro z Kladiny je bohatě zdobené tepáním

Prosný nápoj s obsahem bylin mohl mít i halucinogenní účinky, měnit stav vědomí. Lidé tak nejspíš komunikovali s bohy, dodala Golec Mírová. Bronzové vědro, které se našlo v Kladině na Pardubicku v písečné duně, představuje nejluxusnější nález na území republiky. Je krásně zdobené, muselo být velmi nákladné a cenné.

„Je na něm sluneční bárka, ptáčci, jedná se o zpodobnění starého mýtu o slunečním božstvu, bárka určuje směr, kudy má směřovat svět, náboženský předmět patřil elitám,“ uvedl olomoucký archeolog Martin Golec.

Podle archeologa Jana Jílka z Východočeského muzea nádobu předci do země uložili patrně jako obětinu božstvu. Díky tomu, že při nálezu archeologové odebrali vrstvy nalezené uvnitř vědra a uložili vzorky k dalšímu zkoumání, bylo možné následně rekonstruovat, co v ní bylo, dodal.

autoři: Naďa Kubínková , Honza Ptáček | zdroje: ČTK , Český rozhlas
Spustit audio

Související