Ještě před Alzheimerem popsal zlodějku paměti lékař z vojenské nemocnice v Pardubicích

Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer. „K tomu názvu bych rád řekl jednu zajímavost. Stejné příznaky choroby a o dost podrobněji kdysi popsal dávno zapomenutý pražský psychiatr Oskar Fischer. A jen kvůli tomu, že své nálezy nepublikoval v renomovaných časopisech, na jeho výzkumy se zapomnělo. Málo kdo ví, že Fischer nějakou chvíli působil kromě Prahy i v Pardubicích ve vojenské nemocnici,“ prozradil primář neurologie Petr Geier. Nemoc se tedy mohla klidně jmenovat Fischerova choroba.

Čtěte také

Trénujte svoji paměť. Udrží vás v duševní kondici a zvedne vám sebevědomí

Oba vědci popsali úplně stejně, že v průběhu onemocnění dochází k degenerativním změnám mozku a velkému ukládání bílkovin. V důsledku toho se vytváří takzvané senilní plaky, které lékaři často vídají i při patologických pitvách mozku u pacientů postižených Alzheimerovou chorobou. Jde o morfologickou změnu, ale dominantní u této nemoci je porucha paměti.

Čeho si všímat?

Takto nemocný člověk je postupem času zcela závislý na pomoci druhé osoby a péče o něj je velmi namáhavá. Jak po fyzické, tak po psychické stránce. Obyčejně si začneme u postiženého člověka všímat, že zapomíná jména a zvládání běžných denních činností je pro něj postupně problém. Začne se i povahově měnit. „Lidé s Alzheimerovou demencí bývají agresivnější, někdy se do sebe uzavřou a přestávají s okolím mluvit. Člověk pak přestává rozumět tomu, co se s jejich jinak nekonfliktním členem rodiny vlastně děje.“

Komunikace s nemocným je velmi důležitá

U Alzheimerovy choroby hraje důležitou roli komunikace. „Někdy je to těžké, protože pacient nepoznává své příbuzné, je desorientovaný a je obtížné s ním navázat kontakt. Můžeme to ale zkusit třeba přes jeho dávné vzpomínky, které má dlouhodobě uložené v paměti. Prohlížejte si staré fotografie, poslouchejte s ním jeho oblíbenou hudbu. Mnohdy se na stejnou vlnu s postiženým člověkem dokážou dobře naladit jeho vnoučata,“ uvádí z praxe lékař Petr Geier. Pokud váš příbuzný odmítá třeba pití, nalijte mu ho do jeho nejmilovnějšího hrníčku. Někdy bývají staří lidé fixovaní na své domácí mazlíčky. Takže i touto formou zkuste navázat komunikaci.

Čím dříve se začne s léčbou, tím pomalejší pak může být rozvoj onemocnění. Zdravý životní styl by měl být základem v prevenci Alzheimerovy choroby. Jezte čerstvé ovoce a zeleninu. Jídelníček obohaťte o vlákninu a rybí maso. Vyhýbejte se živočišným tukům a cukrům. Nezapomeňte na pravidelný pohyb, pochopitelně s ohledem na vaše zdraví. Pravidelné procházky by měly být samozřejmostí. Věnujte se svým oblíbeným koníčkům a procvičujte svůj mozek křížovkami, kvízy nebo poslechem hudby.