Kamenné zídky, historické statky i domácí chleba. Trstěnice je krásně starobylá

Trstěnice leží ve středu trojúhelníku mezi městy Litomyšl, Polička a Svitavy. Vesnicí protéká řeka Loučná a na jejích březích i na stráních údolí stojí celá řada staveb, které stojí za vidění. Provede vás naučná stezka.

V Trstěnici se zachovalo velké množství starých rodových statků. O jejích příbězích vypráví jednotlivá zastavení Trstěnické naučné stezky, na které samozřejmě můžete obdivovat i celou řadu dalších památek a zajímavostí. Třeba nejstarší polygonální stodolu v Česku, sušárnu lnu nebo starý sad. Stezka má tři okruhy, celková délka je necelých 10 km a pohodlně ji zvládnou i rodiny s dětmi.

Mapku naučné stezky si můžete vyzvednout v přihrádce před obecním úřadem nebo Komunitním centrem, kde je zároveň výchozí bod poznávací stezky. Díky mobilní aplikaci se průvodcem po Trstěnici může stát i váš chytrý telefon. Prostřednictvím interaktivní mapy objevíte v terénu na 200 různých míst, ke kterým se vážou staré příběhy nebo mají zajímavou minulost. 

Půlstoletí bez hospodáře   

Poznávací stezka vás zavede například k hospodářské usedlosti čp. 56. Stojí na kopci v jižní části obce a říká se jí Mikšíkův statek. „Pochází z 19. století, ale na tomto místě stála stavba už ve století šestnáctém,“ vysvětluje Vojtěch Kmošek, majitel statku a také jeden z autorů Trstěnické naučné stezky.

Mikšíkův statek je jeden z největších v Trstěnici, je postavený z opuky a nechybí v něm nic, co kdysi bylo součástí selské usedlosti, tedy uzavřený dvůr, obytné prostory, klenutá maštal a chlívky, sýpka s povalovým stropem, dřevěná pavlač nebo výměnek. V Mikšíkově statku se nebydlelo posledních padesát let. Vojtěch Kmošek stavení koupil před pěti lety a začal ho opravovat v historickém duchu, profesí je totiž architekt.

Dvůr Mikšíkova statku

Na pozemku Mikšíkova – Kmoškova statku také uvidíte stodolu s doškovou střechou. Pochází z konce 17. století a do Trstěnice byla přenesena ze sousední obce Čistá, kde ji hrozil zánik.  Trstěnická naučná stezky vás ale zavede také k další unikátní stodole. Jedná se o nejstarší vícebokou stodolu v Česku. Stojí u Žroutova statku a pochází z poloviny 17. století. O záchranu cenné historické stavby se zasadila obec Trstěnice, ve spolupráci s Institutem lidového kulturního dědictví z.s., jehož je Vojtěch Kmošek předsedou.

Vůně chleba v Sajdlově mlýně

Sajdlův mlýn je historické stavení a zároveň také oblíbený hostinec. Uzavřený dvůr má venkovní posezení a velká kachlová kamna uvnitř světnice vytvářejí příjemnou atmosféru. Dvakrát týdně se v Sajdlově mlýně roztopí chlebová pec. Původně byl domácí chléb určen hostům restaurace, místní si jej ale natolik oblíbili, že si týdně objednají 100 bochníků.

Interiér hostince Saidlův mlýn

Na místě starého trstěnického mlýna, který vyhořel, postavil Josef Sajdl mlýn nový. Do provozu ho uvedl v roce 1901. Mlýn doplnil dvěma katry na řezání dřeva, ten starší se dochoval dodnes. Mlýn fungoval do roku 1974, od té doby pomalu chátral. Zanikl rybník s náhonem a mlynárenské zařízení postupně také zmizelo. Objektu hrozila demolice, naštěstí ale tak nestalo.  

Trstěnická Vojnarka

Divadelní hru Vojnarka Alois Jirásek napsal v roce 1890, a to na základě reálného příběhu. Když působil v Litomyšli jako učitel, navštěvoval Trstěnici. Inspirovaly ho životní osudy místní selky Heleny Benešové, zvané Vojnarka. Jiráskovu divadelní hru pak několikrát v historii nastudovali trstěničtí ochotníci. A také později pojmenovali svůj soubor Vojnarka. Jeho vznik v 70. letech inicioval Adolf Hurych. Soubor pravidelně uvádí nové hry v srpnu při známých Trstěnických dožínkách.

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.