Selské rody v Pardubickém kraji

Selský rod Žroutů z Trstěnic

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Příjezd ke statku Žroutů v Trstěnicích

Lukáš Žrout hospodařil na statku v Trstěnici už v roce 1651. Starobylost tohoto rodu dokládá kamenná deska nad návesními vraty. 

V rodině se stále uchovává rodová kronika Žroutů, sepsal ji v 30ých letech minulého století Josef Žrout, písmák a kronikář. To on dohledal většinu informací po matrikách a archivech a sestavil rodokmen sahající až do období třicetileté války. Na základě těchto informací zažádal v roce 1937 o udělení kamenné desky, a uznání starobylosti rodu Žroutů, kteří v Trstěnici hospodařili už v 17.století.

Kromě archiválií převedl do písemné podoby vše, co se v rodině ústně předávalo po generace. Ve fotografiích i vzpomínkách zaznamenal ještě svoje prarodiče.

Prarodiče Josefa Žrouta

V roce 1921 přešla celá rodina Žroutů k nově vznikající církvi Československé. Dědeček Josefa Žrouta se přihlásil za člena krematoria v Praze (musel vložit základní vklad 900 Kč) a dva dny po své smrti  10. července 1931 byl v pardubickém krematoriu zpopelněn. Byl to první trstěnický občan, jehož tělo nebylo pochováno do země.

Uznání za věrnost půdě

V prosinci 1938 odjel Josef Žrout do Prahy, kde od  zemědělské rady dostal ocenění za nepřetržité hospodaření na rodném statku po dobu 287 let.

Předávání kamenné desky rodům hospodařícím na statcích už v 17. století

Rodová kronika ale připevněním kamenné desky nad návesní vrata nekončí, přichází německá okupace a s ní další události hodné zaznamenání. Po nařízení, že všechny nápisy musí být v němčině Josef Žrout desku nad vraty zakrývá. Hrdost na starobylost rodu ale není ceněna ani po roce 1948, kdy se z hospodářů stávají kulaci.

Vstup do JZD je dobrovolný!
A proto 9. dubna 1958 po předchozím teroru „dobrovolně“ se tam Jarka přihlásil. Po celý pašijový týden byl nábor hlavně na chalupníky, kterým se stále dobře vedlo, ale při prvním náboru padli na kolena.

Josef Žrout

Žroutovi přicházejí o půdu, většinu hospodářských zvířat i technického vybavení a vstupují do JZD, se strachem, aby nebyli vysídleni, tak jako jiní sedláci z vesnice. Josef Žrout se návratu majetku nedočkal. A po roce 1989 už nebyl v rodině Žroutů nikdo, kdo by měl sílu a chuť na vrácených pozemcích pracovat. 

Pohled z vrat Žroutova statku
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.