Obyčejná stodola to není. U Žroutova statku stojí už 370 let
V Trstěnici u Litomyšle si můžete prohlédnout unikátní historickou stavbu. Je to nejstarší polygonální stodola v Česku, která stojí na svém původním místě.
Trstěnice je starobylá vesnice. Výjimečná tím, že se na obou březích Loučné i ve svazích nad řekou zachovalo mnoho selských rodových statků. Jedním z nich je usedlost rodiny Žroutů, kteří v Trstěnici hospodařili už v dobách třicetileté války. Ve 30. letech minulého století sepsal Josef Žrout, trstěnický písmák, rodovou kroniku. Všímá si v ní i roubené osmiboké stodoly svého statku.
„Stodolu podle zápisků Josefa Žrouta postavil jeho prapředek Lukáš Žrout v roce 1648,“ uvádí Vojtěch Kmošek, jeden ze zakladatelů Institutu lidového kulturního dědictví, z.s. „Podle dendrochronologické analýzy a průzkumu jednotlivých stavebních prvků datace skutečně odpovídá polovině 17. století.“
Obnova stodoly
Ještě před pár lety byla stodola v havarijním stavu, propadla se její střecha. O záchranu cenné historické stavby se zasadila obec Trstěnice, ve spolupráci s Institutem lidového kulturního dědictví.
„V loňském roce střechu stodoly pokryly nové šindele. Střecha má šedesátiprocentní sklon, aby odolávala nepříznivým vlivům počasí. Drobné opravy stodoly, kde jde dnes umístěna stará zemědělská technika, pokračují dodnes“, vysvětluje Vojtěch Kmošek.
Přestože stavba stojí na soukromém pozemku, návštěvníci se k ní dostanou po cestě, kterou lemují kamenné zídky, a to směrem vzhůru od křižovatky u obecního úřadu.
Polygonální stodoly
Žroutova stodola je typickou stavbou svého druhu, přestože byla později rozšířena ještě o novější část. Její základní funkcí bylo zastřešení skladu obilí. Ve středu stodoly bývala plocha pro mlácení pomocí cepů. Po sklizni se snopy ukládaly do dvou postranních prostor.
Polygonální stodoly mívaly srubovou konstrukci a samozřejmě různý půdorys, od pětibokých až po čtrnáctiboké. Jedinou čtrnáctibokou stodolu v Česku si můžete prohlédnout dokonce v našem kraji. Je součástí areálu Národního muzea v přírodě Veselý Kopec.
V Trstěnici se nachází ještě další unikátní stodola, tentokrát s doškovou střechou. Je dvanáctiboká a vznikla na konci 17. století. Do Trstěnice, na pozemek u Mikšíkova statku, byla převezená ze sousední obce Čistá, kde původně stála. Na záchraně stavby se podílel Spolek archaických nadšenců, úzce propojený s Institutem lidového kulturního dědictví.
Podrobné informace o obou trstěnických stodolách se můžete dozvědět při procházce po Trstěnické naučné stezce. Je rozdělená do tří tras a má více než dvě desítky zastavení. Poznávací okruhy věnují pozornost nejen lidovým stavbám a sakrálním památkám, ale také prvkům kulturní zemědělské krajiny, příběhům míst i jednotlivých selských rodů.
Související
-
Selský rod Žroutů z Trstěnic
Lukáš Žrout hospodařil na statku v Trstěnici už v roce 1651. Starobylost tohoto rodu dokládá kamenná deska nad návesními vraty.
-
V Trstěnici mají unikátní dvanáctibokou stodolu. Zachránila ji parta archaických nadšenců
V obci Trstěnice v Pardubickém kraji mají novou stodolu. Přesněji řečeno staronovou. Pochází z konce 17. století a do Trstěnice byla převezená ze sousední obce Čistá.
-
Architektonický poklad uprostřed Širokého Dolu – víceboká...
Prostorná stodola patřila dříve na vsi k nepostradatelným stavbám. Každý, kdo měl alespoň malé políčko a domácí zvířectvo, potřeboval skladovací prostory. Na země...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
