Kdysi tam zrálo pivo, dnes je na zámku střelnice. Co zažijete v pardubické zbrojnici?

Interaktivní zbrojnice na pardubickém zámku je největší expozicí svého druhu v našem kraji. Byla otevřena letos na podzim, v rámci nového návštěvnického okruhu s názvem „Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách“, který vypráví příběh nejslavnějších majitelů pardubického zámku. Zavede vás i do míst, kam se návštěvníci dříve nepodívali. Třeba do historické ledárny. Právě tady vznikla nová zbrojnice.

8 fotografií

Na přelomu 15. a 16. století Vilém z Pernštejna vedl velkou přestavbu pardubického zámku. V předpolí svého sídla nechal postavit hospodářské budovy. V západním křídle byly konírny, sýpky a také zbrojnice. „Hlavní zbrojnici měli Pernštejnové v místech dnešního přednáškového sálu,“ uvádí historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev. „Další zbraně a střelný prach byly na Přihrádku a některé byly soustředěné ještě v blízkosti bran, aby byly po ruce, když by bylo třeba.“

Valený sklep v hospodářské části zámku byl už před třicetiletou válkou využívaný pro provoz pivovaru, spilky, kde kvasilo a zrálo pivo. Pivovarský provoz se na pardubickém zámku udržel až do počátku 20. století. Právě v těchto prostorách vznikla současná expozice zámecké zbrojnice.   

Unikátní seznam zbraní

Páni z Pernštejna zanechali v Pardubicích výraznou a nesmazatelnou stopu. Zdejší zámek se stal na začátku 16. století důležitým mocenským a kulturním centrem. Pernštejnové si v Pardubicích vybudovali honosné renesanční sídlo. To bylo samozřejmě potřeba chránit. Z tohoto důvodu bylo velmi důležité budování zámecké zbrojnice. Pernštejnové v ní nashromáždili velké množství zbraní. A to nejen z praktické, ale také reprezentativní funkce.

Šlechtický rod Pernštejnů v Pardubicích disponoval výzbrojí pro víc než tisíc mužů. Známe totiž obraz toho, jak byla zbrojnice vybavena, a to díky zachovanému seznamu zbraní. Finanční krize Jaroslava z Pernštejna vedla k prodeji panství královské komoře v roce 1560. A v této souvislost vznikl soupis inventáře zbrojnice.

Pohled do zbrojnice pardubického zámku|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Podle seznamu jsme věděli, co tady bylo. Ve chvíli, kdy jsme si řekli, že vytvoříme muzejní zbrojnici, byť v malinkém měřítku, tak jsme museli zjišťovat v nejrůznějších sbírkách, archivech, aukčních síních a dobových obrazových publikacích, jak konkrétní zbraně vypadaly. Ale měli jsme také k dispozici malovaný inventář zbrojnice císaře Maxmiliána I. v Innsbrucku ze začátku 16. století, takže se nám pracovalo dobře,“ dodává Jan Tetřev.

Chladné zbraně, sečné i bodné, byly podle inventáře pardubické zámecké zbrojnice zastoupeny například početným souborem 150 dlouhých pěších kopí.  Ještě více bylo kopí jezdeckých. Ve zbrojnici se dále nacházely halapartny, meče, končíře a tesáky. Nedílnou součástí velké zbrojnice bylo také impozantní dělostřelectvo. Na zámku bylo v roce 1560 celkem 83 dělových hlavní, které byly namontovány na 39 lafetách.

Dotýkat se, nosit, montovat i střílet

O historii a vybavení zámecké zbrojnice vypráví texty na infopanelech a na cestě expozicí vás budou provázet také speciální audionahrávky. Vyzkoušet si můžete zbroj, kterou muzejníci nechali vyrobit v několika velikostech. Můžete si vyzkoušet, jak se střílelo z historických zbraní, například z hákovnice. Tyto repliky mají funkční zámek, zbraně si můžete i rozložit, nikoliv ale vystřelit.

Zkusit to můžete i s obsluhou pernštejnského děla. Zjistíte, jak se čistilo a jak fungovalo. Dozvíte se také, z jakých ingrediencí se skládal střelný prach, ostatně i ten si v expozici můžete sami namíchat, samozřejmě z velmi podobných, ale neškodných surovin.

Replika děla|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Jednou z největších atrakcí je určitě střelnice. Vystřelit si tu můžete z doutnákové ručnice z poloviny 16. století a zamířit na figuríny. „My jsme expozici v textech a audiích koncipovali tak, že je zde všechno připravené na boj s Turky, kteří v době Pernštejnů představovali nebezpečné nepřátele. Při zásahu figuríny zhasnou. Samozřejmě návštěvníci se po celé expozici mohou pohybovat volně, zkusit si, jak byla těžká pavéza, štít, jednotlivé meče, kopí. Tahle expozice je zkrátka dotýkací,“ dodává historik Jan Tetřev.