Na valech pardubického zámku stojí děla. Naštěstí jen historická

Mohutné valy opevnění, stejně jako v minulosti, ohraničují celý zámecký areál. Tedy hlavní zámeckou budovu, někdejší hospodářské zázemí zámku a dolní nádvoří. Fortifikace vznikla na přelomu 15. a 16. století, v době, kdy si Vilém z Pernštejna nechal přebudovat pardubický hrad na honosnější sídlo. Obranné valy dosáhly až do výšky první patra zámku a byly spolehlivé. Na koruně opevnění navíc stály kanóny.  

Děla jako varhany

Podle historických zpráv měli Pernštejnové v roce 1560 na zámku přes 80 dělových hlavní, které byly namontovány na 39 lafetách. Osm děl stálo trvale přímo na valech, pod dřevěnými přístřešky. Uspořádání hlavní děl připomínalo píšťaly kostelních varhan, proto se jim začalo říkat varhany nebo varhanová děla. Větší počet hlavní umožňoval rychlé odpálení několika střel za sebou.

Hlavně děl byly z valů pardubického zámku namířeny na jedinou přístupovou cestu k zámku, která vedla od Příhrádku. Celý prostor se dal zaplavit, takže pozornost obránců by se soustředila na jediný most. Ten byl dřevěný, takže v případě nutnosti by se také dal rozebrat nebo zničit. Děla mohla rychle zahájit palbu. Měla ale také další účel. Dobyvatele, ale i ostatní příchozí na zámek, měla zastrašit a zdůraznit to, že páni z Pernštejna jsou schopni okamžitě bránit svoje sídlo a svůj majetek. 

Pohled na pardubický zámek z koruny opevnění|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Repliky dvou historických děl stojí na valech zámku od léta 2017. Ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích je vyrobil puškař Miloš Skrbek z Vysoké nad Labem. Vytvořil je podle předloh z dobových vyobrazení, počet hlavní děl a jejich ráže odpovídají popisům dvou zbraní z inventářů pernštejnské zbrojnice z roku 1560. Repliky děl nejsou funkční. Východočeské muzeum je ale ve spolupráci s pyrotechniky dokáže při slavnostních příležitostech znovu oživit. 

Valy odolaly ve třicetileté válce

Zámecké valy měly od počátku obrannou funkci, proto byly holé, bez vyšší vegetace. Keře rostly jen na vnitřní straně valů, kde, podle historických záznamů, Pernštejnové pěstovali ovoce a zeleninu. Přibližně 150 let po výstavbě se zámecké valy vojensky osvědčily. Bylo to v době třicetileté války, kdy švédský generál Torstenson oblehl Pardubice a zámek začal ostřelovat. Valy vydržely, obléhání ale netrvalo dlouho, pouze několik dní.

Replika varhanového děla na valech zámku v Pardubicích|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V době sedmileté války, kdy se Pardubice připravovaly na obléhání pruským vojskem, měl zámek status vojenské pevnosti. Obrannou úlohu potom převzaly velké barokní vojenské pevnosti v Hradci Králové a Josefově. V roce 1836 královéhradecké fortifikační ředitelství potvrdilo, že pardubický zámek už nepokládá za vojenskou pevnost. Podoba zámeckých valů se proto změnila. Na koruně vznikla širší pěšina, na svazích rozkvetly ovocné stromy a lidé na valech zasadili dokonce vinnou révu.