Koclířov se proměnil v poutní místo

Koclířov leží na českomoravském pomezí mezi městy Svitavy a Moravská Třebová v místech, kde česká zemská hranice tvoří výběžek zabíhající do Moravy v tom nejvýchodnějším cípu litomyšlského okresu. V jedné z koclířovských zahrad dokonce najdete českomoravský zemský hraniční kámen.

Obec leží v malebném údolí, které se nachází asi 5 km do Svitav. Za Koclířovem se tyčí Hřebečské vrchy, kterými prochází známý Hřebečský tunel, nad nímž stojí kaple svatého Josefa. Mnozí z vás jistě už při cestě těmito končinami ochutnali i vyhlášená vepřová kolena.

Proč putujeme do Koclířova právě v říjnu má svůj důvod. V obci se na mírném návrší nachází bývalý klášter redemptoristů, postavený krátce po polovině 19. století. Už téměř dvacet let je areál kláštera sídlem Českomoravské Fatimy a stal se významným mariánským poutním místem v naší vlasti. A právě říjen je vedle května měsícem, v němž věřící uctívají bohorodičku Pannu Marii a navštěvují Koclířov jako poutníci.

Koclířovský areál Českomoravské Fatimy, což je národní centrum Světového apoštolátu Fatimy, uctivá a připomíná zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě v roce 1917. Nejezdí sem ale jen poutníci, nýbrž i běžní turisté, protože areál o rozloze asi pěti hektarů nabízí řadu zákoutí a zajímavých míst nejen pro poučení, ale i pro odpočinek.

Mlsné jazýčky přitahuje vůně koláčů

V Koclířově si při poutích přijdou na své i mlsní jazykové. V areálu Českomoravské Fatimy to totiž vonní nejen uzeným masem, ale hlavně domácí koláčky, které pečou cukrářky v Klášterní cukrárně. Hlavním krédem cukrářek je nešidit recepty a péct jako babičky a maminky, a věřte, že výsledky stojí za to. Tak například jablečný závin je upečený z jablíček natrhaných přímo v areálu bývalého kláštera.

Do jednoho vagónku se vejde až třicet cestujících|foto:Lukáš Peška

Na úzkokolejce v Mladějově syčí pára

Jediná v republice. Tímto označením se může chlubit úzkokolejná trať v Mladějově na Moravě nedaleko Moravské Třebové. Rozchod jejích kolejí je 600 mm a primát drží v tom, že je jedinou dosud provozovanou průmyslovou úzkokolejkou u nás. Dnes už ale svému původnímu účelu neslouží – vozí totiž pouze návštěvníky mladějovského Průmyslového muzea.

Jedenáct kilometrů dlouhá mladějovská úzkokolejná trať byla vybudována na samém konci první světové války. Sloužila místních dolům, v nichž se těžilo nejprve málo kvalitní uhlí a poté lupek. Vagóny vytěžený lupek dopravovaly do níže položené továrny, kde se z něj vypaloval šamot. Úzkokolejka sloužila svému účelu až do zrušení dolů a uzavření šamotky v roce 1991. Přestože se před několika desetiletími objevily jako tažné stroje dieselové lokomotivy, většinu dlouhé doby existence úzkokolejky na ní sloužily lokomotivy parní.

Dnes se na trať mohou cestující vypravit pouze o víkendech. V areálu Průmyslového muzea nasednou do výletních otevřených vagónků a vypraví se na šestikilometrovou vyhlídkovou jízdu. Cestou se na stanici Veksl podívají, jak se mažou ložiska původní parní lokomotivy z roku 1918, která na úzkokolejce slouží doposud.

Ve stanici Studna zase zjistí, jak parní lokomotiva čerpá vodu a v konečné stanici Nová Ves se seznámí s historií těžby uhlí a lupku v hřebečských štolách. Pak už je čas na cestu zpět a prohlídku Průmyslového muzea. Cesta tam a zpět úzkokolejkou trvá necelé dvě hodiny.