Koclířov se proměnil v poutní místo

11. říjen 2014
Procházku po areálu koclířovského poutního místa můžete začít u Anděla míru

Do Koclířova se můžete vypravit za vláčky, syčící párou nebo za vynikajícími zákusky. Do bývalého kláštera ale také obzvlášť v květnu a říjnu míří množství poutníků.

Koclířov leží na českomoravském pomezí mezi městy Svitavy a Moravská Třebová v místech, kde česká zemská hranice tvoří výběžek zabíhající do Moravy v tom nejvýchodnějším cípu litomyšlského okresu. V jedné z koclířovských zahrad dokonce najdete českomoravský zemský hraniční kámen.

Obec leží v malebném údolí, které se nachází asi 5 km do Svitav. Za Koclířovem se tyčí Hřebečské vrchy, kterými prochází známý Hřebečský tunel, nad nímž stojí kaple svatého Josefa. Mnozí z vás jistě už při cestě těmito končinami ochutnali i vyhlášená vepřová kolena.

Proč putujeme do Koclířova právě v říjnu má svůj důvod. V obci se na mírném návrší nachází bývalý klášter redemptoristů, postavený krátce po polovině 19. století. Už téměř dvacet let je areál kláštera sídlem Českomoravské Fatimy a stal se významným mariánským poutním místem v naší vlasti. A právě říjen je vedle května měsícem, v němž věřící uctívají bohorodičku Pannu Marii a navštěvují Koclířov jako poutníci.

Koclířovský areál Českomoravské Fatimy, což je národní centrum Světového apoštolátu Fatimy, uctivá a připomíná zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě v roce 1917. Nejezdí sem ale jen poutníci, nýbrž i běžní turisté, protože areál o rozloze asi pěti hektarů nabízí řadu zákoutí a zajímavých míst nejen pro poučení, ale i pro odpočinek.

Mlsné jazýčky přitahuje vůně koláčů

0:00
/
0:00

V Koclířově si při poutích přijdou na své i mlsní jazykové. V areálu Českomoravské Fatimy to totiž vonní nejen uzeným masem, ale hlavně domácí koláčky, které pečou cukrářky v Klášterní cukrárně. Hlavním krédem cukrářek je nešidit recepty a péct jako babičky a maminky, a věřte, že výsledky stojí za to. Tak například jablečný závin je upečený z jablíček natrhaných přímo v areálu bývalého kláštera.

Do jednoho vagónku se vejde až třicet cestujících

Na úzkokolejce v Mladějově syčí pára

Jediná v republice. Tímto označením se může chlubit úzkokolejná trať v Mladějově na Moravě nedaleko Moravské Třebové. Rozchod jejích kolejí je 600 mm a primát drží v tom, že je jedinou dosud provozovanou průmyslovou úzkokolejkou u nás. Dnes už ale svému původnímu účelu neslouží – vozí totiž pouze návštěvníky mladějovského Průmyslového muzea.

Jedenáct kilometrů dlouhá mladějovská úzkokolejná trať byla vybudována na samém konci první světové války. Sloužila místních dolům, v nichž se těžilo nejprve málo kvalitní uhlí a poté lupek. Vagóny vytěžený lupek dopravovaly do níže položené továrny, kde se z něj vypaloval šamot. Úzkokolejka sloužila svému účelu až do zrušení dolů a uzavření šamotky v roce 1991. Přestože se před několika desetiletími objevily jako tažné stroje dieselové lokomotivy, většinu dlouhé doby existence úzkokolejky na ní sloužily lokomotivy parní.


Praktické informace
Českomoravská Fatima Koclířov
Web: www.cm-fatima.cz
GPS: 49.7669800N, 16.5394728E
Průmyslové muzeum Mladějov
Web: www.mladejov.cz
GPS: 49.8236056N, 16.5869483E

Dnes se na trať mohou cestující vypravit pouze o víkendech. V areálu Průmyslového muzea nasednou do výletních otevřených vagónků a vypraví se na šestikilometrovou vyhlídkovou jízdu. Cestou se na stanici Veksl podívají, jak se mažou ložiska původní parní lokomotivy z roku 1918, která na úzkokolejce slouží doposud.

Ve stanici Studna zase zjistí, jak parní lokomotiva čerpá vodu a v konečné stanici Nová Ves se seznámí s historií těžby uhlí a lupku v hřebečských štolách. Pak už je čas na cestu zpět a prohlídku Průmyslového muzea. Cesta tam a zpět úzkokolejkou trvá necelé dvě hodiny.

Spustit audio
autor: Lukáš Peška