Krásná a záhadná. Nejstarší loutka je Italka
Barokní dáma je nejstarší loutka, kterou vlastní Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Tajemná Florenťanka nedávno prošla velkou proměnou. Restaurátoři jí opět vrátili její půvab.
Barokní dáma je vysoká, měří 75 centimetrů. Jde o loutku typu manekýn, která je vedena zezadu. Loutka má na sobě bohatě zdobený dobový kostým a byla vytvořena pravděpodobně okolo poloviny 18. století v Itálii.
Zatím je v krabici
Evidenční popisek půvabné historické loutky je poměrně strohý. „Jediné stopy, které máme, vedou do Florencie v Itálii,“ vysvětluje vedoucí sbírkového oddělení muzea Richard Matula. „Muzeum tuto loutku koupilo v roce 1979 od pana Dr. Jana Malíka, významného badatele v oblasti loutkového divadla, ale hlavně také zakladatele chrudimského muzea loutek.“
Barokní dáma je v současné době umístěna v depozitáři muzea, kam se před nedávnem vrátila z restaurátorských dílen. „Doufáme, že v depozitáři nezůstane. Až budeme připravovat novou stálou expozici nebo její obměnu, této historické loutce dáme určitě prostor,“ dodává ředitelka Muzea loutkářských kultur Simona Chalupová.
Itálií se dáma zřejmě netoulala
S největší pravděpodobností už nikdo nezjistí, kdo nejstarší loutku chrudimského muzea vytvořil. Ani to, kde si mohla původně zahrát. „Myslíme si, že tato loutka byla užívána při nějakých náboženských slavnostech, kde byla usazována třeba do určitých pozic,“ dodává Richard Matula.
Loutka nedávno prošla velmi náročným procesem restaurování. „Restaurátoři museli pracovat hlavně na polychromii obličeje a rukou. Zvláště náročné byly opravy a úpravy kostýmu. Některé jeho chybějící části museli restaurátoři nahradit novými, ale i ty musely samozřejmě odpovídat původnímu materiálu a barvě. Jedná se samozřejmě o cennou historickou loutku, ale rozhodně to není středobod našich sbírek. Máme tu i výjimečnější kousky,“ přiznává s úsměvem Richard Matula.
Nejstarší česká loutka
Nejstarší tuzemskou loutkou, kterou MLK v Chrudimi vlastní, je půvabná triková varietní loutka, zvaná balónek. „Jedná se o loutku dámy, ze které je možné vytvořit postavy dvou holčiček. Z trupu dámy se stane létající balón. Do toho balónu pak dívky nastoupí a odletí,“ popisuje Richard Matula.
„Tento typ loutky už se váže ke slavným rodům kočovných loutkářů, jako byli například Kopečtí, Lagronové, Kočkové a další. Ti svoje živnosti provozovali od konce 18. století, zhruba do 50. let 20. století, kdy museli svoje živnosti ukončit,“ dodává Matula.
V Chrudimi mají „Degasku“
Pravděpodobně nejcennějším artefaktem chrudimského muzea loutek je marioneta Tanečnice. „Před třemi lety se našemu muzeu naskytl výhodný nákup, získali jsme velmi cenné umělecké dílo,“ říká ředitelka Muzea loutkářských kultur Simona Chalupová. „Naše malá baletka pochází z pařížského divadla Nabots a autorství této loutky, minimálně hlavičky, je připisováno francouzskému malíři Edgaru Degasovi. V muzeu bude mít tato loutka svoji vlastní expozici.“
České kulturní dědictví i exotika
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi bylo založeno v roce 1972 a od svých počátků sídlí v renesančním Mydlářovském domě poblíž náměstí. Muzeum vlastní okolo 50 000 sbírkových předmětů. Kromě loutek, kterých je přibližně 10 000, do této sbírky patří také scénické návrhy a makety, výtvarná díla s loutkářskou tematikou, plakáty, programy nebo kulisy. Muzeum ale také uchovává fotografie, zvukové záznamy a videozáznamy představení a spravuje odbornou knihovnu.
Základem sbírky Muzea loutkářských kultur v Chrudimi se stala soukromá sbírka prof. PhDr. Jana Malíka (1904–1980), odborníka na historii loutkového divadla, nadšeného sběratele a pedagoga. Díky Janu Malíkovi, jednotlivá národní centra mezinárodní loutkářské organizace UNIMA darovala muzeu loutky svých zemí. Postupně se sbírka MLK v Chrudimi rozrostla také o kolekce loutek Orientu. Návštěvníci Mydlářovského domu seznamují s principy stínového divadla nebo vodního loutkového divadla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
