Krasula, tlustice, baculka. Pokojovka, která potěší i květem
Krasuly neboli tlustice, lidově baculky, jsou pokojové rostliny hojně pěstované v minulosti. Podle zahradníka Františka Hlubockého se ale díky své nenáročnosti opět vracejí na výsluní zájmu pěstitelů.
„Pokud budete trpěliví a počkáte tři, čtyři roky, možná vám tlustice i vykvete. Je to dlouhověká rostlina, naprosto nenáročná pokojovka, která nechce nic jiného, než abychom na ni zapomněli se zálivkou,“ říká zahradník.
Baculka v řeznické výloze
Tlustici nevadí pobyt v chladné místnosti, vyhovuje jí světlo, nikoliv přímý sluneční žár. Bývala to rostlina živnostenských provozoven, řeznických krámů. Tam se hezky vyjímala za výlohou. Je velmi dekorativní, i když nekvete. Dá se různě tvarovat a zaštipovat, udělá pěkný kmen i korunu, připomíná bonsaj.
A jak zařídit, aby vykvetla? „Dvě věci potřebuje. Tou první je dostatek trpělivosti pěstitele. S kvetením si dává několik let na čas. A šetřete s vodou. Je to sukulent, umí s vláhou hospodařit. Spíše na zálivku zapomínejte. Uvidíte, že po nějakém roce vykvete. Má krásné drobné kvítky, kterými je rostlina posetá. Umí vykvést i v zimě,“ podotýká František Hlubocký.
Krasula jako svatební dar
Proč se krasula hodí jako drobný svatební dar? Může za to její původ, a s ním spojené vlastnosti. Krasula, tlustice, či lidově baculka, pochází z jižní Afriky. Roste tam na kamenitých stráních, a je lehce přistíněná okolními keříky. Je to sukulent, má naznačené tělo, kmeny jsou nízké i vyšší, listy jsou tučnolisté. Ukládají v sobě tekutinu, rostlina umí hospodařit s vodou.
A tím se vysvětluje, proč je to rostlina, která se dává jako svatební dar. Naučí totiž hospodařit i novomanžely, nejen s vodou a do domu přinese peníze. Každý lístek symbolizuje jeden peníz. Tlustice se množí velmi jednoduše. Stačí, když jeden lístek upadne a usadí se ve vlhké zemině. Po čase začne vytvářet kořínky, podobně jako například fialka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.