Křehká a půvabná. Expozice skla v Poličce vypráví příběhy hutí na Horácku
Sbírka skla Městského muzea a galerie v Poličce patří k největším ve východních Čechách. Uvidíte v ní pohár z 16. století až po výrobky známé škrdlovické sklárny.
Polička leží v kraji s prastarou tradicí tavení skla, na pomezí českomoravského Horácka. V regionu mezi Novým Městem na Moravě, Litomyšlí a Poličkou v minulosti působilo více než dvacet sklářských hutí. Velkou část jejich výrobků shromáždilo právě poličské muzeum a jeho kolekce patří k nejrozsáhlejším sbírkám horáckého skla v Česku.
Sklárny na Vysočině vznikaly před staletími především díky dostatku dřeva. Tamní hluboké bukové a dubové lesy totiž poskytovaly kvalitní materiál k vytápění pecí a v regionu byl také dostatek křemičitého písku, vápence a křemene.
Nejstarší písemně doložená sklářská huť se nacházela ve Vříšti, která se nachází přibližně na půl cesty mezi Poličkou a Novým Městem na Moravě. Okolo roku 1559 ji založil Jan z Pernštejna. Pravděpodobně právě ze sklárny ve Vříšti pochází tzv. pernštejnský vítací pohár, který si můžete v poličském muzeu prohlédnout. Jedná se o repliku. Originál poháru, který je ozdobený pernštejnským znakem se zubří hlavou s houžví v chřípí a vznikl zřejmě už před rokem 1582, je uložený ve sbírkách hradu Buchlov.
Zlatá éra skláren
Mezi další důležité sklárny patřily v 17. a 18. století hutě ve Fryšavě, Herálci, Svratouchu, Jimramově či Pusté Rybné. Směrem k Litomyšli to byla například sklárna v Lubné, Budislavi nebo na Posekanci. Orientovaly se především na potřeby lidových vrstev. Vyráběly například prysky (obřadní lahve, užívané při Velikonocích a při svatbách), džbány, poháry, skleněné korbely nebo malované misky.
Řada skláren se udržela ještě v 19. století. Do této éry patří vznik známé sklárny v Milovech. Později ale horácké sklárny už nebyly schopné konkurovat průmyslové velkovýrobě, centrum sklářství se postupně přesunulo do Světlé nad Sázavou. Jako poslední zanikla huť v Herálci v roce 1920.
V roce 1940 ve Šrdlovicích, obci mezi Ždírcem nad Doubravou a Žďárem nad Sázavou, založil Emanuel Beránek malou sklárnu. Ta se proslavila jako centrum produkce hutnicky tvarovaného užitkového skla, které si v expozici poličského muzea můžete prohlédnout.
Od začátku 70. let se ve škrdlovické sklárně konala umělecká sympozia, své návrhy tu realizovala řada známých českých výtvarníků. Na začátku 90. let byla továrna vrácena rodině Beránkových, provoz sklárna ukončila v roce 2008. Ovšem i po roce 1989 vznikaly další sklárny, například v Karlově nedaleko Šrdlovic. Tu založil v roce 1990 Jaroslav Svoboda, který působil po řadu let jako vedoucí škrdlovické sklářské huti.
Exponáty v poličské expozici skla svědčí o vysoké kvalitě a půvabu horáckého skla, které se své době vyváželo do padesáti zemí světa, včetně trhů Blízkého Východu a Ameriky. Kromě samotných exponátů ve výstavním prostoru uvidíte také sklářské nářadí a suroviny potřebné pro výrobu skla. Expozice vedle sklářské produkce představuje i uměleckou plastiku z dílny Jana Černého a Vladimíra Kopeckého.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
