Kuchařina je umění i řehole. Jak pracují ti nejlepší?
Nejde o to, že člověk někde něco uvaří. Abyste byli špičkovými kuchaři, musíte znát použité suroviny a jídla dělat s maximální péčí. David Nečas ze Starého Města u Moravské Třebové za podobný přístup získal od Asociace kuchařů a cukrářů České republiky medaili Magdaleny Dobromily Rettigové. Zkušenosti čerpal u slavného Václava Šmerdy.
„Potkali jsme se, když jsem byl v prvním ročníku oboru kuchař číšník na Středním odborném učilišti v Moravské Třebové. Bylo mi 15. Koukal jsem se mu pod ruce. Tím začaly naše společné cesty. Bylo to stoprocentně osudové setkání. Poznal jsem ještě jeho otce, který byl taky kuchař,“ vzpomíná David Nečas.
Pro celebrity jako pro normální smrtelníky
Jídla těchto pánů ochutnala řada slavných osobností jako někdejší prezident Václav Klaus, sportovci Dominik Hašek, Antonín Panenka a další. „Vařím pořád stejně. Pokud je to prezident, musí to odpovídat protokolu. Navaří se tři druhy, různá schválená menu. Mezitím přijde nějaká kontrola z hygieny. Podívají se na prostředí, ochutnají. Člověk si toho váží a snaží se, aby jídlo bylo opravdu dobré. Kuchařina je umění,“ myslí si Šmerda.
Společně taky byli součástí banketů pro stovky lidí včetně hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. „To už je řehole. Několik týdnů bez spánku. Bankety se konají až večer po koncertech. Končí se ve tři nebo čtyři ráno a už se musí vařit na další den,“ popisuje Nečas.
Václav Šmerda je držitelem nejvyššího kuchařského ocenění v Česku, tedy Kříže svatého Vavřince. Všímá si, že kromě poctivých kuchařů, kteří jídla připravují od základu, se taky v některých restauracích používá hodně polotovarů. „Kuchařů je totiž málo. Jde o takový trend do budoucna. Toho času učím na hotelové škole v Poličce. Někteří učňové gastronomii berou vážně. Ale záleží taky na znalosti surovin, zbožíznalství. A hlavně jídlo musí být vždycky dělané s láskou.“
Doma nejsou pořád u plotny
U Šmerdových vaří spíš manželka kuchařské legendy. „Říká, že po mně zůstává nepořádek. Ona učila na hotelové škole. Máme to v rodině.“
V rodině Nečasových dochází v kuchyni k pravidelnému střídání. Navíc David s manželkou provozuje rodinnou hospůdku se zaměřením na českou kuchyni a catering. Na těžké časy si nestěžuje. „Covid nám vlastně vůbec neublížil. Přikoupili jsme vakuovací stroje. Zaváželi jsme do nemocnic, hasičům, policistům, seniorům.“
Související
-
Kuchař: Za kotrč vám dám i klíčky od svého auta
Takovou cenu má pro kuchaře Jaroslava Máchu chorošovitá houba kotrč kadeřavý. Vypadá tak trochu jako květák a dá se najít blízko kmenů borovic.
-
Vkusný „bordel“ na talíři fotce prospěje, radí gastro fotografka
Fotografka Lucie Lízlerová fotografuje jídlo. Je to těžká disciplína? Pokud má jídlo skutečně nalákat, tak určitě ano. Nejtěžší jsou podle ní polévky.
-
Kuchař roku už mladší být nemůže. Vojtěch Petržela vyškolil ostřílené kolegy
Všechno chce dělat nejlíp. Doma v kuchyni pomáhal od dětství. Do pizzerie chodil míchat těsto a strouhat sýr. Dnes má na kontě prestižní kuchařský titul.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.