Kudy na Králický Sněžník? Jedna z nejkrásnějších cest vede po červené

Při výběru trasy hraje určitě velkou roli čas a fyzická kondice. V neposlední řadě i to, kolik turistů při svém putování vlastně chcete potkat. Také záleží na tom, jestli preferujete klidnější, zato o něco delší trasu k vrcholu anebo se chcete vyhnout převýšení a využijete lanovku. Každopádně, všechny cesty, které procházejí třetím nejvyšším pohořím v Česku, vám určitě přinesou hodně zážitků.

Roubenky na Horní Moravě|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Pokud na Sněžník vyrazíte z našeho kraje, z obce Dolní Morava, můžete se vydat po žluté značce, která na začátku vede podél toku řeky Moravy. Trasa je dlouhá 9 km, tvá 4 hodiny a mezi místními není příliš oblíbená. První polovina cesty totiž vede téměř po rovině a druhá zase stále do prudkého kopce. Obvykle se tato trasa volí spíše pro sestup.

Další možností je vyjet z Dolní Moravy lanovkou k chatě Slaměnka a potom pokračovat po modré značce přes Podbělský hřbet k rozcestníku Stříbrnická - sedlo. Další cestou se můžete vydat po polské zelené značce až na vrchol Sněžníku nebo po české červené, která vás povede kolem sochy Slůněte a pramene Moravy. Trasa měří 9 km, trvá 3,5 hodiny a na jejím začátku se můžete rozhlédnout i ze zážitkové stavby Stezka v oblacích.

Na Sněžník po červené

Východočeské výlety vás k vrcholu Králického Sněžníku provedou po červené turistické značce. Při cestě z Dolní do Horní Moravy můžete obdivovat krásné roubenky, ale i autem se dá dostat až k rozcestníku a malému parkovišti Pod Klepáčem. Odsud vystoupáme na Klepáč, kde je rozhledna, a dále pokračujeme po hřebenu a svazích Malosněžnického hřbetu až na Sněžník. Trasa měří 11 km, trvá 4.5 hodiny a najdeme na ní krásné výhledy i schované skály Vlaštovčí kameny. Tato cesta umožňuje přechody na polskou stranu Sněžníku, například k historické turistické chatě Schronisko Na Snieżniku.

8 fotografií

Protipožární věž i rozhledna

Klepáč nebo také Klepý je hora v jižní části Malosněžnického hřbetu s nadmořskou výškou 1143 m. Na jeho vrcholu a hranici s Polskem stojí rozhledna, přesněji řečeno, přístupná protipožární věž, vysoká 25 m. Klepáč, nebo také Klapý či Klepý, je velmi unikátní místo. Vysvětluje to jeho příznačné pojmenování v polštině: „Trójmorski Wierch“.

Na vrcholu rozhledny Klepáč|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Svahy Klepáče totiž náleží do tří úmoří. Vody ze západních svahů na polské straně stékají do řeky Nysa Kłodzka a dostávají se do Baltského moře. Vody z jižních svahů odvádí Lipkovský potok do Tiché Orlice, a ta s Orlicí putuje Labem do Severního Moře. Vody z východních svahů Klepáče stékají drobnými pravostrannými přítoky do řeky Moravy, která patří do úmoří Černého moře.

Schronisko stojí za návštěvu

Pokud se z Klepáče vydáte po Malosněžnickému hřbenu na Králický Sněžník, stojí za to si udělat malou odbočku. Poblíž vyhlídkového místa Vlaštovčí kameny můžete zamířit na horskou chatu Schronisko, která je nejstarší v Polsku. Navíc je to také jediná občerstvovací stanice pod vrcholem Králického Sněžníku. Kultovní polskou chatu 18 let provozuje Jacek Fastnacht, před tím po dvě desítky let vedl chatu jeho otec Zbigniew. Uvnitř tak uvidíte řadu rodinných fotografií a samozřejmě nechybí portréty zakladatelky chaty, princezny Marianny Oranžské.

Turistická chata Schronisko pod vrcholem Králického Sněžníku|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V roce 1838 koupila vesnici Międzygórze (Mezihoří) nizozemská a pruská princezna Mariana Oranžská, získala i horskou louku pod vrcholem Sněžníku zvanou Hala, kde fungovala salaš. Na konci 60. let 19. století si Marianna pozvala švýcarského horala Michaela Aegertera, aby jí pod Sněžníkem vybudoval horskou chatu ve švýcarském stylu, proto se jí také začalo říkat Szwajcarka. Dnes na Schronisku můžete ochutnat tradiční polské pokrmy a také se ubytovat.

Stará a nová rozhledna na vrcholu

Vrchol hory Králický Sněžník ve výšce 1424 metrů nad mořem je nejvyšším bodem Pardubického kraje. Prakticky se ale můžete dostat ještě výš, nad místo geodetické značky. A to když vylezete na rozvaliny rozhledny, která na Králickém Sněžníku od konce 19. století stávala. Kamenná rozhledna připomínala věž gotického hradu, vzhledem ke špatnému stavu ale musela být na začátku 70. let minulého století odstřelena.

Vrchol Králického Sněžníku a zbytky historické rozhledny|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

O nové rozhledně na Sněžníku se mluví velmi dlouho, projekt byl několikrát pozměněn. Městům v česko-polském příhraničí se ale letos podařilo získat evropskou dotaci, cesta ke stavbě rozhledny, která bude stát na polské straně, je tedy otevřená. Odstranění trosek historické rozhledny a stavba té nové bude velmi náročná, protože se těžká technika na vrchol hory nedostane. Stavět se bude muset pomocí vrtulníku.

Kde se rodí Morava

Pod vrcholem Králického Sněžníku, v nadmořské výšce 1380 metrů, pramení Morava, jedna z největších řek v Česku. Přestože je považovaná za tepnu Moravy, na historickém území Moravy vlastně ani nezačíná a ani nekončí. Kdo chce vidět, kde se rodí, musí absolvovat pěší túru, jinak se k prameni dostat nedá.

Pramen řeky Moravy.|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Pramen řeky Moravy vyvěrá přibližně půl kilometru pod vrcholem Králického Sněžníku a je upravený jako studánka. Dostanete se k němu po značených turistických cestách. Z obce Stříbrnice v Olomouckém kraji je to necelých 7 kilometrů, z obce Dolní Morava v Pardubickém kraji devět kilometrů.

Ke Sněžníku patří slůně

Kamenná plastika slona působí pod vrcholem Králického Sněžníku, ve více než třináctisetmetrové výšce, tak trochu exoticky. A také nese stopy drsného podnebí. Vždyť do kraje shlíží už téměř 90 let. Vznik sochy souvisí s existencí Lichtenštejnovy chaty, ze které dnes zbyly jen základy, stržena byla v roce 1971. 

Socha slůněte pod vrcholem Králického Sněžníku stojí od roku 1932|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Od roku 1922 v horské chatě působil hoteliér Oskar Gutwinski a ta se stala turistickým i kulturním centrem. Scházeli se tam umělci a literáti, mimo jiné i členové kulturního spolku Jescher. V roce 1932 slavili desáté výročí skupiny a právě při této příležitosti také vznikla socha slona. Autorem návrhu byla sochařka Amei Halleggerová.