Nejvyšší bod Pardubického kraje: 1424 metrů a ještě o kousek výš

Výhled na Kralický Sněžník
Výhled na Kralický Sněžník

Nejvyšším bodem Pardubického kraje je vrchol hory Králický Sněžník, která leží ve stejnojmenném pohoří, na severovýchodě Pardubického kraje. Prakticky se ale můžete dostat ještě výš, nad místo geodetické značky, která je umístěná ve výšce 1423,7 metrů nad mořem.

A to pokud vylezete na rozvaliny rozhledny, která na Králickém Sněžníku kdysi stávala.

Králický Sněžník, ležící na hranici mezi Českem a Polskem, je třetím nejvyšším pohořím v republice. Vrcholové části pohoří zasahují nad horní hranici lesa a pro Králický Sněžník jsou typické poměrně příkré svahy. Dlouho do jara se na vrcholu drží sníh, právě to dalo pohoří název. Králický Sněžník tvoří dalších pět horských částí, pod vrcholem nejvyšší hory pramení řeka Morava. Ve strži pod pramenem je lavinová dráha.

Na vrchol Králického Sněžníku se dostanete pouze pěšky. Existuje několik různých tras. Nejčastěji se turisté vydávají z obcí Dolní a Horní Morava po žluté turistické značce údolím řeky Moravy, oblíbená je také cesta po červené přes Klepáč a Malosněžnický hřbet. Část cesty si ale můžete ulehčit i díky lanovce, která vás vyveze na Podbělský hřbet. Na Králický Sněžník se můžete vydat i ze sousedního Olomouckého kraje.

Rozhledna a střecha Evropy

Na vrcholu Králického Sněžníku nestojí žádná stavba, najdete tam jen sutiny staré rozhledny, která tu vznikla už v roce 1899. Na počátku sedmdesátých let minulého století ale byla, stejně jako Lichtenštejnova chata pod vrcholem Králického Sněžníku, stržena. Nachází se tu také trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Na vrcholu Králického Sněžníku chtějí novou rozhlednu postavit Poláci, většinu potřebných povolení už získali.

Králickému Sněžníku se někdy říká „Střecha Evropy“. Ne snad pro jeho výšku, ale kvůli jeho vodám. Ty totiž, v okolí vrchu Klepáč, stékají do tří evropských moří. Nejvýstižnější název má Klepáč v Polštině „Trójmorski Wierch“. Právě tady najdete i tzv. kamenná moře, velké plochy navrstvených balvanů, které vznikly zvětráváním skal.

Kamenná moře na Klepáči

Panenská příroda

Pohoří Králického Sněžníku patří k atraktivním turistickým cílům. Stále si ale zachovává svoji romantiku. I když se počty návštěvníků rok od roku zvyšují, na lesních cestách nepotkáte rozhodně tolik turistů, jako třeba v Krkonoších. Národní přírodní rezervace Králický Sněžník v roce 2015 slaví 25 let existence.

Můžete se v ní setkat s přísně chráněnými a ohroženými druhy rostlin i zvířat. Roste tu například pětiprstka žežulník či endemický poddruh prvosenky vyšší nebo zvonek vousatý. Podle botanických průzkumů bylo na území Národní přírodní rezervace Králický Sněžník zaznamenáno celkem 77 druhů rostlin, které náleží do Červeného seznamu. Na místech pod vrcholem Králického Sněžníku roste uměle vysazená kosodřevina.

V pohoří Králický Sněžník se můžete setkat i s nepůvodním kamzíkem horským, který sem nejčastěji migruje z Jeseníků. V posledních letech ochranáři také učinili pokus vysadit v horách tetřeva hlušce. Z hadů se na Králickém Sněžníku vyskytuje zmije obecná a u pramenů a potůčků například mlok skvrnitý. V horách ale žijí i motýly, kteří jsou jinak známí jen na Kamčatce.

Exotika pod vrcholem

Kdo se vydá na pěší túru k vrcholu Králického Sněžníku, snad si ani nemůže nevšimnout výjimečné sochy. Kamenná plastika slona působí pod vrcholem Králického Sněžníku, ve více než 1300m výšce, velmi exoticky. Do kraje shlíží už přes osmdesát let.

Soška slůněte se stala nepsaným symbolem Králického Sněžníku. Její vznik souvisí s existencí tzv. Lichtenštejnovy chaty, z té ovšem zbyla jen hromada suti. Někdejší horský hotel se stal nejen centrem turistiky, ale i místem společenského života. V chatě se často scházela skupina mladých německých a českých umělců, kteří si založili spolek „Jescher“. Svůj název odvozovali od citoslovce kýchnutí slona. Toho pak přijali za svůj symbol a v roce 1932 umístili v blízkosti chaty sochu slůněte.

Kamenné slůně na Kralickém Sněžníku

Slon pohlíží směrem ke Starému Městu pod Sněžníkem a Hanušovické Vrchovině. Dobře viditelné jsou hřebeny Hrubého Jeseníku. Jižním směrem se klene rameno Podbělského hřbetu, Slamník s lyžařskými sjezdovkami a obcí Dolní Morava (s částmi Velká a Horní Morava). Více západním směrem se nachází Malosněžnický hřbet s horou Klepáč (Klepý).

Pramen Moravy

Pod vrcholem Králického Sněžníku, v nadmořské výšce 1380 metrů pramení řeka Morava. Pramen je upravený jako studánka a dostanete se k němu po značených turistických cestách. Z obce Stříbrnice v Olomouckém kraji je to necelých 7 kilometrů, z obce Dolní Morava v Pardubickém kraji devět kilometrů.