Lesníci a hajní v odboji

Hajný Froš nedovolil gestapu, aby ho zatklo

František Froš byl hajným v Kostelecké Lhotce. Od dubna do října roku 1944  skrýval výsadkáře ze skupiny Barium. Konce války se ale nedožil. Aby unikl zatčení a výslechům na gestapu, spáchal spolu se svojí ženou sebevraždu.   

František Froš byl původně švec, za první války padl do zajetí a vstoupil do československých legií. Z Ruska se vrátil až v roce 1920 a stal se hajným. Spolu se svou ženou se usadil nedaleko Kostelce nad Orlicí v hájence, která stála na samotě v Dubí u Tutlek.

Na odboj ho napojil Ferdinand Rohlena, který žil v nedaleké obci Slemeno, a který hledal úkryt pro parašutisty z výsadku Barium. U Frošových pobývali od dubna do října střídavě všichni tři výsadkáři, nejvíce radiotelegrafista Josef Žižka (Malý Josef), který vysílal z nedalekého Rychnova nad Kněžnou až do července 1944. 

Vladislav Severin dlouhá léta mapuje pohyb výsadku Barium, stojí před jedním z úkrytů, hájovnou Františka Froše

Po dvou měsících rozhodl velitel výsadku Josef Šandera (Velký Josef) o přemístění vysílačky na Hradecko (Čánka u Opočna). Němcům se jejich vysílání nepodařilo nikdy zachytit. 

Poslední narozeniny hajného Froše

Barium spolu s dalšími odbojovými skupinami připravovali velké povstání, při kterém se měli německým okupantům postavit lidé z rozsáhlé oblasti severovýchodních Čech.

Boženka a František Frošovi z hájovny nad Tutleky

Čekali na shoz zbraní, ale v říjnu 1944 přišla zrada jednoho ze spolupracovníků (Gustava Žida) a  začalo velké zatýkání. Výsadkáři první vlně zatýkání unikli. Vysílačku zakopali v Čánce na zahradě a utekli zpátky na  Rychnovsko. K hajnému Frošovi přijeli 3. října 1944 a přespali u nich. Druhého dne slavil František Froš narozeniny, poslední ve svém životě.

Barium si našlo další úkryt u rodiny Žabkových v Žamberku. Ale zatýkání a kruté výslechy posunovaly gestapo pomalu ale jistě za výsadkáři a dovedly je i do hájovny u Tutlek.

Hajný František Froš pochopil, že se smyčka utahuje. Věděl hodně o odboji na Rychnovsku a proto se zatčení bál. Se svou manželkou Boženkou se dohodli, že na gestapo čekat nebudou, už neměli věk na to, aby před nimi utíkali a tak se rozhodli pro dobrovolný odchod ze světa. 

Když je ráno našli četníci, kteří měli od gestapa příkaz k zatčení, našli na stole i dopis na rozloučenou.

Oběť manželů Frošových postup gestapa zpomalila, ale nezastavila. Barium bylo 16. ledna roku 1945 v Žamberku odhaleno. Velitel výsadku Josef Šandera se v bezvýchodné situaci zastřelil, ale na následky zemřel až 9. března. Malého Josefa radiotelegrafistu Žižku gestapo zatklo a chtělo přimět ke spolupráci, Malý Josef se po dvou dnech oběsil v pankrácké věznici. Konce války se v ilegalitě dožil jen Tomáš Býček - jediný z původně tříčlenného výsadku Barium. 

Pomníček připomínající oběť hajného Františka Froše a jeho manželky Boženy

 

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová