Ležáky podle archeologa: nádherné místo s tragickým puncem

„Tehdy to byla taky středa, kdy jejich tragédie vyvrcholila. Ale smyčka se kolem nich stahovala už několik dnů předtím. Německé gestapo se postupným zatýkáním po atentátu na Heydricha dostalo až k poznatkům, že tam taky působí odboj, že tam možná je vysílačka. Postupně zatýkali nejvíc podezřelé osoby. Pak padlo rozhodnutí, které skončilo vyvražděním skoro všech obyvatel Ležáků.“

Jsou starší, než se zdálo

Do hodně černé kapitoly dějin nahlíželi archeologové nedávno. Na základě historických plánů hledali zbytky sklepení vypálených domů. Pátrání ale skončilo překvapením. „Památník přišel s ideou, že by bylo dobré prozkoumat autentický prostor z dob existence Ležáků. Zkoumali jsme na dvou místech. Objevili jsme smetiště ze 16. až 17. století, které souvisí s provozem mlýna. Nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1689. My jsme tedy asi o sto let posunuli počátek Ležáků zpátky,“ říká Frolík.

Podle Frolíka se ukázalo, že tehdejší mlynář byl asi dost bohatý. „Ve smetišti jsme našli zlomky skleněných nádob, úlomky kachlů. Měl tedy dost značnou životní úroveň. Úlomky nám s datováním pomohly. To je asi nejčastější archeologický datovací materiál. Určuje se podle zdobení, tvarů nádob, vzhledu okraje. Víme, že toto je keramika 16. a částečně 17. století.“

Archeologové odhalili asi čtvrtinu sklepa vyzděného z kamene spojeného hlínou a přístupovou chodbičku. „Našli jsme taky předměty související s dobou života a zániku Ležáků. Byl tam zlomek dělostřeleckého granátu. Možná se boření domů usnadňovalo vhozením granátu.“

Pracuje se s „novou“ dobou jinak?

Metody práce s novodobými dějinami jsou v podstatě stejné. Jak doplňuje Frolík, jenom se domníváme, že o novější době toho víme víc. Na tomto příkladu se ukázalo, že to tak úplně pravda není.

Archeologové zkoumají pietní území Ležáky|foto: Josef Kopecký

„Všechno, co nalezneme, musíme zdokumentovat. Vrstvy, jámy, zbytky zdí… Nálezy se vyzvednou a převezou do muzea. Pracujeme opatrně, abychom nic neponičili. V Ležákách jsme měli čas chvíli činnost přerušit a rozmyslet další postup,“ přibližuje Jan Frolík.

Právě on se taky podílel na práci s hradbami v Chrudimi anebo v klášteře v Podlažicích. V tamním mužském klášteře našli kostry žen. „Vysvětlení stále hledáme. Mohly to být manželky donátorů nebo tam pohřbívali vesničané z přilehlé obce. Ani s celibátem to třeba ještě nebylo stoprocentní. Porovnání s jiným klášterem bohužel nemáme. Jinak bychom zjistili, jestli toto bylo běžné.“