Malovaný perník na Velikonoce potěší koledníky a ozdobí váš stůl

26. březen 2018

Medové perníčky se pečou odpradávna k všelijakým příležitostem. Perník nevznikl v Pardubicích, pekli ho už staří Egypťané. Základ těsta je stále stejný. Vylepšit ho můžete díky své fantazii.

Dříve se několik měsíců vykynuté těsto zadělávané medem a ochucené kořením, vtlačovalo do dřevěných forem vyřezávaných z tvrdého ovocného dřeva. Forma se vysypávala tradičně hrachovou moukou. Pro perník se chodívalo i do lékáren, protože obsahoval blahodárné sušené květy bylin.

„V naší dílně se snažíme dodržet tradici a nepřidáváme moc novodobých surovin. Nepečeme na tuku, ale zásadně na mouce. Formičky používáme klasické plechové potažené potravinářským cínem. Máme i dřevěné z hruškového dřeva, které je nejlepší. Ty slouží hlavně k dekoraci,“ popisuje perníkář a cukrář Pavel Janoš.

Recept na medové perníčky

  • 70 dkg hladké pšeničné, můžeme přidat i trochu chlebové žitné mouky pro lepší vláčnost
  • 20 dkg moučkového cukru
  • 20 dkg medu
  • 5 dkg meruňkového džemu
  • 5 dkg tuku (máslo, nebo sádlo)
  • 4 vejce
  • 1 lžička skořice
  • 2 lžičky koření do perníku (anýz, hřebíček, nové koření, badyán, koriandr, skořice a špetka pepře, v Čechách se také dával sušený květ bezu a mateřídoušky)
  • 1 dkg jedlé sody na kypření (přidáváme až po 2 -3 dnech, kdy je těsto odpočaté zabalené v potravinové folii, nebo igelitu)

„Na perníčky o velikosti dlaně stačí tloušťka těsta 3-4 milimetry. Na chaloupky se dělá ještě tenčí. U větších kousků se nebojte těsto vyválet i na 4 milimetry a výš. Doba pečení závisí na druhu trouby a objemu perníku. Pro měkkost je vhodná kratší doba na vyšší teplotu, ideálně 180 stupňů. U větších pečeme pomaleji na nižší teplotu, aby nám uprostřed nezůstaly syrové, stačí kolem 160 stupňů Celsia,“ říká Janoš.

Po vychladnutí doporučuje cukrář hned za tepla perník potřít rozmíchaným bílkem nebo celým vajíčkem. Krásně se zatáhne a chytí lesk. Možné je potírat i za studena, ale kousky potom zůstanou matnější.

Cukrová poleva

  • 35dkg moučkového cukru (důležité je prosít, aby v něm nezůstaly stopy krupice)
  • 2 bílky (nutné procedit, aby se neucpal zdobící kornout)
  • citronovou šťávu na vybělení

Bílky na polevu velmi pečlivě a dlouho míchejte ručně s moučkovým cukrem a citronovou šťávou, mixér použijte až nakonec. Hlavně nepřešlehejte, aby se poleva nedrolila. Na perníku by špatně držela.

Přírodních barev dosáhneme díky zelenému ječmeni, červené řepě i borůvkám. Použít můžete i kakao, kterého stačí jen velmi malá špetka. Je možné si tak vytvořit mnoho odstínů od bílé kávy až po tmavě hnědou a ve zdobení kombinovat. K doplnění je také hezké zakomponovat kandované ovoce. Pěkně vypadají sušené rozinky, nebo brusinky.

Ideální pro uschování je 50 procentní vlhkost vzduchu a zabalit do igelitu v chladnu. Když už jsou perníčky velmi tvrdé, můžeme je nastrouhat na ovocné knedlíky, palačinky, nebo jimi zahustit různé omáčky. Výborně chutnají v rajské, švestkové nebo zvěřinové.

Pavel Janoš přinesl na ukázku perníky i formy
autor: Věra Říhová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.