Marek Vítek o natáčení na Ukrajině: Atmosféra je nepříjemná, zažijete několik leteckých poplachů denně

Jak se ve válečné oblasti štábu natáčelo? „Že by po nás někdo střílel anebo vedle nás padaly rakety, tak to úplně ne. Atmosféra tam je nepříjemná, protože míváte několik leteckých poplachů denně. Na tyhle situace jsem si nikdy nezvykl. Místní obyvatelé to berou tak, že když zazní siréna, tak do žádného krytu většinou nejdou kromě dětí ve školách, mateřské školky v parku. Normální lidé pokračují v životě dál a mají k tomu přístup, že je to snad netrefí,“ popisuje dokumentarista Marek Vítek.

Dominátor zaujal

Autor scénáře, který režisérsky dotvořil Radan Šprongl, má k tématu osobní vztah. „U nás doma jsme hned po začátku ruské invaze ubytovali dva malé hokejisty z Ukrajiny. I moji synové totiž hrají hokej. Rok a půl u nás bydleli s mámou a se starým trenérem. Následně se rozhodli, že se na Ukrajinu vrátí, protože jim v Dnipru začal fungovat zimní stadión. Jsme pořád ve spojení. Posílali mi informace o tom, jak vypadá sportování na Ukrajině. Začal jsem se o to zajímat. Zjistil jsem, že tehdy zhruba 400 ukrajinských sportovců padlo přímo na frontě anebo v důsledku ruských raketových útoků. Zjišťoval jsem si statistiky o rozbitých sportovištích. Téma mi připadalo zajímavé a důležité, že jsme se na Ukrajinu vypravili natáčet. Snažili jsme se, aby vybraní sportovci byli z různých částí země, aby každý z těch příběhů byl trochu jiný.“

Ve filmu se objevil taky bývalý hokejista Dominik Hašek. „On se s těmi malými hokejisty potkal v Praze na ukrajinské ambasádě. Úplně se do něj zamilovali, začali chytat v dresech číslo 39. Stal se pro ně i jako osobnost ikonou. Podporu od něj velmi vnímají. Vzal jsem čepici Buffalo, on ji podepsal a předal jsem jim ji v Dnipru, odkud jsme udělali živý videostream z hokejové šatny mládeže do Pardubic, kde se Dominik v tu chvíli nacházel. Tomu projektu moc fandí.“

Marka Vítka si veřejnost pamatuje jako válečného zpravodaje, později jako moderátora publicistického pořadu Fakta. „S kolegy jsme si založili produkční společnost A-NEWS. Tento rok slavíme 20 let od založení. Věnujeme se točení dokumentů, různých publicistických i komerčních formátů. Teď třeba děláme pro Českou televizi magazín Perimetr o české armádě. Krizové oblasti jsem postupně přestal navštěvovat ve chvíli, kdy se nám s manželkou začaly rodit děti. Když se nám narodilo třetí, bylo mi jemně naznačeno, že už těch Afghánistánů a Haiti bylo dost. Nějakých 15, 20 let jsem opravdu intenzivně cestoval. Teď vyrážím za natáčením do zahraničí jenom občas. Úplně mi to stačí. Taky mi už není 20. Loni mi bylo 50.“