Stavěla se přes 10 let a dala název ulici. Kamenná vila je výjimečná

Kamennou vilu, která stojí na rohu ulice U Kamenné vily a Bulharská, projektoval v novorenesančním duchu významný pardubický architekt a stavitel Boža Dvořák, a to na žádost svého přítele, královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy. Ten byl milovníkem umění a svoje letní, relaxační sídlo v Pardubicích chtěl vyzdobit částí svých rozsáhlých sbírek. Dokončení vily se ale Josef Doubrava nedožil, stavěla se velmi dlouho.

Práce na stavbě Kamenné vily započaly ještě před druhou světovou válkou, v roce 1913. Válečné události ale stavbu přerušily, a to až do první poloviny 20. let. Po válce totiž pardubická městská rada vydala nařízení, aby prostory vily, tehdy ne ještě zcela dokončené, mohli užívat lidé bez možnosti bydlení. Proti tomu se ale stavitel B. Dvořák velmi ohrazoval. Marně.

Přestože Kamenná vila ještě nebyla stavebně dokončená, v roce 1921 proběhla její kolaudace. V roce 1922 dům koupil J. Růžička, nájemníci byli vystěhováni až o sedm let později. V roce 1930 byla pojmenována ulice U Kamenné vily. Až do roku 1995 dům vlastnila Markéta Růžičková.

Pod ochranou světců

Fasáda Kamenné vily vyniká neomítaným lomovým zdivem, zejména v kombinaci s terakotovým ostěním oken a pásem se čtverci z červené pálené hlíny. Ty odkazují na pernštejnskou stavební tradici, která využívala právě terakotové rámování oken a portálů.

Kamennou vilu zdobí reliéfy Smrti hrající na housle a okřídlený lev|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Kamenná vila má velmi bohatou reliéfní výzdobu. Jejím autorem je akademický sochař Miloslav Baše, zeť Božy Dvořáka. Dům má mohutný kubusový tvar a kryje ho valbová střecha. Dominantou severní strany domu je atypické okno, které zdobí dva reliéfy.

Větší z reliéfů zpodobňuje Smrt, která hraje na housle, druhý reliéf představuje okřídleného lva, symbol sv. Marka. Jedno ze slepých oken v prvním patře vyplňuje postava sv. Václava. Sochař Miloslav Baše vytvořil také plastiku sv. Františka a na dalším nároží domu umístil sochu sv. Jeronýma. Z dalších postav je součástí výzdoby také sv. Jiří.

Kamenná vila|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Fasáda směrem do zahrady patří mimo jiné mytologickým bytostem, najdeme tu například okřídleného koně Pegase. Vitrážové okno schodiště Kamenné vily s motivem Madony s Ježíškem navrhl Mikoláš Aleš, který byl přítelem Boži Dvořáka a spolupracoval s ním na několika projektech.

Boža Dvořák

Architekt Boža Dvořák (Bohumír Jindřich Dvořák) se narodil v roce 1864 ve Valech u Přelouče. Působil v Praze a na sklonku 19. století přesídlil natrvalo do Pardubic, kde pracoval jako konzervátor císařského památkového úřadu. Staral se nejen o památky v oblasti Pardubic, ale také Poličky, Lanškrouna, Vysokého Mýta a Litomyšle. V Pardubicích navrhl Boža Dvořák několik staveb v novorenesančním duchu (kromě Kamenné vily je to také známá Messanyho vila v Bulharské ulici), hlavně ale pracoval na rekonstrukcích historických objektů.

Detail ostění Kamenné vily vychází z pernštejnské tradice|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Boža Dvořák je autorem přístavby předsíně chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích a předsíně kostela sv. Jiljí v Pardubičkách. Podílel se také na opravách pardubického kostela Zvěstování Panny Marie. Dvořák spolupracoval s malířem a ilustrátorem Mikolášem Alšem.

Na plastické výzdobě Dvořákových projektů se podílel zejména jeho zeť Miloslav Baše či sochař a štukatér Vilém Amort. Boža Dvořák je známý také jako malíř, věnoval se nejen krajinomalbě, ale také tématu dostihů. Ještě v padesátých letech minulého století, i přes svůj pokročilý věk, Boža Dvořák dohlížel na opravy historických památek v kraji. Zemřel v Pardubicích v roce 1954.