Mizérie skončila. Hokejista Hubáček přiváží do Pardubic finský optimismus

9. září 2016

Největší audioportál na českém internetu

Hokejista Petr Hubáček | Foto: Tereza Brázdová, Český rozhlas

Mizérie skončila. Hokejista Hubáček přiváží do Pardubic finský optimismus

Docela těžký start do letošního ročníku nejvyšší soutěže čeká pardubické hokejisty. Své síly hned v prvních dvou kolech poměří s očekávanými favority celé extraligy. V pátek jedou do Třince a v neděli přivítají Spartu.

„Sparta je rival pro každého. Pocházím z Brna a jako fanoušek jsem vyrůstal v tom, že Sparta je soupeř číslo jedna. Když přijede, jde automaticky o takový větší den. Víc se soustředíte, vnímáte to trochu jinak. Je fajn, že ji potkáme hned na úvod. První zápas doma, lidé budou natěšení,“ těší se nová tvář pardubické kabiny Petr Hubáček.

Co bylo, to bylo

Poslední roky strávil zkušený hráč ve Finsku. „Českou extraligu jsem sledoval spíš všeobecně jako celek. Že měly Pardubice špatnou sezónu, se stane. To potká každý tým. Teď je důležité, abychom to zastavili a obrátili tím směrem, kam Pardubice patří. Lidé byli zvyklí na úspěšný hokej. Měli bychom pracovat na tom, aby výsledky byly lepší.“

Při příchodu do Dynama rozhodně Hubáček nemyslel na nějaké černé scénáře v podobě opakování loňských pardubických nezdarů. „Třeba v té finské mentalitě žádné obavy neexistují. Do sezóny se jde s vírou v to, že bude dobrá. Dopředu nepřemýšlím a neříkám si, že to snad nebude takové jako loni. Jsem přesvědčený o tom, že to takové nebude.“

Styl hokeje ve Finsku a u nás je prý naprosto odlišný. „Finský hokej stojí na bruslení, hraje se celoplošně s aktivním přístupem. Český hokej je víc poziční, drží se prostory.“

Na Brno zatím nemyslí

Petr Hubáček nijak neprožívá listopadový zápas Pardubic v Brně. I když se bude hrát zrovna v den šedesátin jeho otce. „Když jsem před lety jel s Vítkovicemi poprvé do Brna po jeho postupu do extraligy, datum jsem si našel okamžitě. Těšil jsem se na to. Tlačil jsem čas k tomu samotnému dnu. Člověk stárne, priority se mu mění. Až ten zápas přijde, asi pro mě bude svým způsobem speciální, ale takhle na začátku září mi to zatím nic neříká.“

Mistr světa z roku 2010 se taky pokusil odhadnout vývoj celé extraligy: „Když si člověk v hlavě promítne, které týmy v extralize jsou a čelí otázce, kdo by měl být favoritem, vypálí Brno, Sparta, Třinec, Liberec. Ale sport se tak moc vyrovnává, že v každé sezóně najdeme tým, který překvapí. Buď někdo hraje nečekaně dobře, anebo naopak zklame. Některé týmy tedy zdánlivě patří do špičky a třeba dalších osm je naprosto vyrovnaných. Tam jsou naši přímí konkurenti. My bychom je měli dostávat pod sebe.“

Mladší pomáhají starším. Nebo naopak?

V dnešní době podle Hubáčka spíš starší hráči pomáhají mladším. „Aby se začlenili a získali pocit, že si jsme vyrovnaní. Vypadá to, že do prvního zápasu půjdu jako sedmatřicetiletý borec s Filipem Zadinou, kterému je šestnáct. Byl jsem mu říct: já tady jsem pro tebe, ty tady nejsi pro mě. Kariéru mám skoro u konce, ty ji máš celou před sebou. Hraj si svoji hru. Hlavně neměj pocit, že mně jednou nenahraješ puk a budu naštvaný. Nemusíš mi puk odevzdat.“

Zrovna to Hubáčkovi kdysi pomohlo: „Když jsem byl mladý kluk, pamatuju si, jaké to pro mě bylo, když za mnou přišel starý borec a toto mi řekl. Automaticky si daleko víc věříte. Víte, že vás ostatní berou. Taky v Pardubicích je spolupráce mezi mladými a staršími dobrá.“

autor: MAL
  • Krmítko
    Krmítko

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.