Mravín patří mezi nejkrásnější vesnice Pardubického kraje
Mravín a Štěnec jsou vesnice, které leží ve svahu terénního zlomu táhnoucího se od Luže k Vraclavi. Je odtud krásný výhled, to ale není jediná přednost tohoto kraje.
Štěnec leží o něco níže pod kopci Kozí nožka a Kusá hora. Na okraji vesnice je velký rybník, který je součástí přírodní památky Kusá hora. Nedávno byl revitalizován a v jeho těsné blízkosti postaven poldr s velmi zajímavým vodním přepadem.
Kraj lákal k osídlení už v dávných dobách, svědčí o tom nálezy pohřebišť a pozůstatky několika tvrzišť, které se nachází na už zmiňované terénní hraně. Na podrobnější archeologický průzkum ale okolí Mravína a Štěnce teprve čeká. Jedno z obranných míst stálo pravděpodobně přímo nad Mravínem, dnes je z něho oblíbené výletní místo s nádherným výhledem do kraje.
Mravín je velmi malebná vesnice věrně připomínající časy, kdy její obyvatelé hospodařili na přilehlých polích. Patrové statky jsou stejně jako hospodářské budovy stavěné z opuky, uprostřed vsi je vodní nádrž obložená pískovcovými kvádry. Právě náves s vodní nádrží je natolik unikátní, že aspiruje na zápis mezi památky chráněné státem.
Denivková zahrada
Jeden z níže položených statků patří Jaroslavu Vinterovi. Ten starý dům opravil a v jeho zahradě pěstuje trvalky denivky. Pan Vintera je pěstitel sběratel a pochlubit se může devíti stovkami druhů této krásné trvalky.
V první polovině července pořádá pan Vintera pravidelně výstavu svých denivek. Na návštěvnost si nemůže stěžovat, během deseti dnů se přijde podívat až 1 500 návštěvníků. A čím je denivka tak zvláštní? Pan Vintera vysvětluje: "Jsou to kytky neuvěřitelné škály tvarů, barev a velikostí květů, ale hlavně, denivka je kytka pro líné zahradníky, která vydrží i drsnější zacházení."
Související
-
Kdo vyhrál bitvu o kostel v Radhošti?
Po vzniku samostatné republiky přešla většina obyvatel Stradouně a Radhoště k Československé církvi. Římskokatolický farář jim ale odmítl půjčit kostel.
-
Tisíc let nad Dvakačovicemi
Zalesněný kopec nad Dvakačovicemi skrývá zajímavou lokalitu. V hustém porostu se skrývá několik desítek mohyl starých více než tisíc let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
