Na nákup jen s lístkem? Angličtina za 5? Zkuste některou z metod na zlepšení paměti
Paměť je dobré neustále trénovat, aby náš mozek nezahálel. Tréninkové metody se liší podle toho, co si chceme zapamatovat. Poradíme, jak chodit na nákup nez lístku i jak se učit jazyky nebo letopočty zábavně.
„Když si zlomíte nohu a máte ji dva měsíce v sádře, tak vám ochabne, protože ji nepoužíváte. A s mozkem je to stejné. Potřebujeme ho zásobovat impulsy, vnímat a učit se nové věci a vytvářet tak nová spojení mezi mozkovými buňkami,“ říká Iva Pekníková. Počet těchto spojení je důležitější než počet mozkových buněk. V případě úrazu, nebo nemoci je pak dobré, když máme při přerušení některých spojení nějakou „objížďku“.
Letopočty se nebiflujte
Dají se naučit pomocí takzvaného Parisova kódu. „To je systém kódování pomocí písmen, ke kterým si vymýšlíme věty. Věta mi pak navodí letopočet. Každé číslo má svůj písmenný kód a těmi písmeny mi začínají slova ve větě. Například věta Tehdy plul Titanic nešťastně, je rok 1912. Téčko připomíná jedničku, písmena P připomíná devítku, když ho otočíte a N má dvě nožičky, takže to je dvojka,“ vysvětluje Iva Pekníková. Vymýšlení takových mnemotechnických pomůcek může být i zajímavou zábavou.
Nákupní seznam
Na ten existuje také celá řada pomůcek. Jednou z nich je příběh. Informace v souvislostech se nám totiž mnohem lépe pamatují. „Nepamatuji si tedy tři jednotlivé věci, ale dám si je do souvislosti. Seznam mám na to, k čemu ty suroviny potřebuju, na jaké jídlo,“ vysvětluje trenérka paměti.
Velmi efektivní je jedna z nejstarších mnemotechnických pomůcek na světě zvaná LOCI, nebo také paměťový palác. Využívá vizualizace známých prostředí s cílem vyvolat zapamatované informace. Používali ji starověcí řečníci ke svým dlouhým projevům, například Cicero na Foru Romanu.
Nejprve tedy zvolíte libovolné, dobře známé místo. Může to být pokoj, nebo cesta do práce. Tímto místem pak pomyslně procházíte a ke každému předmětu, nebo záchytnému bodu přidáte údaj, který si chcete zapamatovat. Poté v mysli místem procházíte znovu a jednotlivé pojmy si vybavujete.
Akrostikum
Jde o smysluplnou větu, ve které každé slovo začíná písmenem informace, kterou si potřebujeme pamatovat. „Červená opice žrala zelený meloun indickému fakírovi, to je pomůcka na barvy duhy, jak jdou za sebou,“ říká Iva Pekníková.
Z věty pak můžeme jednoduše odvodit barvy červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigo a fialovou. Známým akrostikem je také pomůcka kytaristů pro zapamatování tónů strun: „Eva hodila granát do atomové elektrárny.“ Čím absurdnější a legračnější akrostikum je, tím lépe. Mozek má rád legraci a lépe si pak pomůcky zapamatuje.
Na jazyky kartičková metoda
„Je dobré každé slovíčko, nebo frázi napsat na kartičku. Z jedné strany česky z druhé třeba anglicky. Můžete to nosit po kapsách, třeba deset kartiček. Co umíte, odkládáte a přidáváte další,“ doporučuje Iva Pekníková s tím, že je třeba dbát na kapacitu krátkodobé paměti. Neučíme se tedy víc než pět až devět slovíček najednou. A potřeba je také vracet se a opakovat co už umíme.
„Když máme slovíčka, která si nemůžeme zapamatovat, je dobré si najít nějakou pomůcku. Příkladem může být turecké slovo dikkat, které nám připomíná české slovo diktát, u kterého musíme dávat pozor. A právě dikkat je turecky pozor,“ uvádí Iva Pekníková.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
