Na své zahradě neryje ani nepoužívá postřiky. Přesto jí všechno vzkvétá
Adéla Hrubá je permakulturní designer. Jednoduše řečeno vytváří zahrady přirozeným a chytrým způsobem. Nejde jen o zahradničení, ale o fungování celého hospodářství. Před třinácti lety začala tvořit svou vlastní zahradu v České Rybné u Žamberka. Dnes už radí ostatním, jak na to.
„Permakultura je umění vidět a vytvářet vzájemně prospěšné vztahy. Původ slova je v angličtině a v překladu znamená permanent, což je trvalá, trvale udržitelná a culture, což je kultura,“ vysvětluje pojem permakulturní designerka Adéla Hrubá.
Tři hlavní rozdíly oproti klasické zahradě:
1. Smíšené kultury
Na záhoně není jen jeden druh, ale chytře se kombinují různé rostliny tak, aby si nekonkurovaly, ale vzájemně prospívaly. „Například spolu na záhoně krásně ladí mrkev, hrách a cibule. Cibule chrání mrkev proti pochmurnatce mrkvové a mrkev chrání cibuli proti květilce cibulové a hrách tomu všemu dodává živiny. A mezi tím mám měsíček, heřmánek nebo semínka kopru, která podporují klíčivost. Po záhonech rozhazuju pacibulky česneku, protože ten dobře dezinfikuje půdu. Funguje mi to už 13 let. Skutečně se obejdu bez chemie,“ říká Adéla Hrubá.
2. Život v zahradě
Cílem je vytvořit zázemí pro užitečné živočichy, kteří pomáhají udržovat celý systém v rovnováze.
3. Bezorebné pěstování
Nepoužívají se žádné chemické postřiky ani umělá hnojiva. Adéla Hrubá neryje a neobrací půdu na své zahradě už víc než deset let. Místo toho trvale obohacuje půdu o organický materiál a kompost a využívá různé druhy rostlin, které zlepšují strukturu a kvalitu půdy. Za tu dobu podle ní neuvěřitelně stoupla schopnost země zadržovat vodu. Půdu nikdy nenechává holou. Vždy je pokrytá mulčem nebo živou rostlinnou hmotou.
Adéla Hrubá je velkým příznivcem domácího semenaření. Její srdeční záležitostí jsou fazole. Zdědila je po své prababičce. Je to rodinná odrůda, ve které je kus historie. Zahradnice na své permakulturní zahradě pěstuje a uchovává více než sedmdesát starých, krajových a vzácných odrůd a nabízí je ostatním zájemcům.
Související
-
Jak zbavit pokojovky mšic a svilušek? Obalte je olejem
Nejen lidé, ale i květiny už vyhlížejí slunečné jarní dny. Bohužel je vyhlížejí i škůdci v podobě svilušek a mšic. Jak s nimi zatočit? Poradí zahradník František Hlubocký.
-
Dejte na vaší zahradě šanci mangoldu
Mangold je brácha červené řepy, jak jsme se dozvěděli od zahradníka Františka Hlubockého. Je to jak okrasná, tak velmi chutná a zdravá zelenina, bohatá na vitamín C.
-
Muchovník a tamaryšek – adepti na keře budoucnosti
Růžové květy tamaryšku připomínají chomáče sladké růžové vaty. Kvete právě v těchto dnech a velmi dobře snáší slunce a teplo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
