Nad hlavou nám na jaře proletí komety a zazáří Lyridy

20. duben 2017
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy

V rozhlasové Radioporadně jsme se tentokrát prošli krásami nočního hvězdnatého obzoru. Na co máme v těchto dne zaměřit svou pozornost, nám řekl astronom, fotograf, cestovatel a spisovatel Petr Horálek.

Lidé se nejvíce těší na to, co mohou pozorovat pouhým okem. V tomto ohledu jednoznačně vítězí meteorické roje. V žebříčku sledovanosti vedou srpnové Perseidy, které mají svůj vrchol 12. srpna.

„Bohužel letos v době toho maxima nebude úplně tmavá obloha. Měsíc bude totiž pět dní po úplňku, proto osvětlí oblohu,“ říká Petr Horálek.

Nemusíte být ale smutní. Můžete se podívat na jarní meteorický roj Lyridy. Nejasněji zazáří na noční obloze od 21. do 23. dubna. „Co do počtu padajících hořících částic není tak aktivní jako slavné Perseidy. Na druhou stranu Měsíc nebude v té době rušit nebe svou září,“ vysvětluje Petr Horálek. Stačí vyjet někam na Vysočinu a pozorovat oblohu, nejlépe v druhé polovině noci.

Čtěte také

Rojům protínajícím svou září noční oblohu říkáme lidově padající hvězdy. Ve skutečnosti jsou to hořící prachové částice. Jejich původcem jsou většinou komety, které proletí v blízkosti Slunce. Když jejich dráha zasahuje alespoň částečně do dráhy k zemi, projde naše planeta jejími prachovými částicemi. „Jak se prach dostane do zemské atmosféry, rozhoří se. I když jsou částice několika milimetrové, letí takovou rychlostí. Právě díky prudkému průchodu atmosférou vzniká jasná zář viditelná pouhým okem,“ popisuje princip padající hvězdy Petr Horálek.

Tajuplné komety

Když už je řeč o půvabných vlasaticích, možná se vám podaří jednu z nich právě teď na začátku dubna spatřit. Je to dokonce z jedné třetiny československá kometa, protože ji objevil Lubor Kresák na Skalnatém plese v roce 1951. Ke slunci se vrací každých 5,4 roku. A její letošní návrat je nejpříznivější za posledních 200 let.

„Kometa se teď nachází vysoko nad obzorem. Kolem půlnoci velmi blízko nadhlavníku souhvězdí Draka. Je hodně jasná, ale svým chováním nevyzpytatelná. Ideální je ji pozorovat v horách pomocí triedru,“ radí Petr Horálek.

Další zářící kometu najedete na ranní obloze v souhvězdí Herkula, objevil ji australský amatérský astronom a lovec komet Terry Lovejoy. Právě v době, kdy budou vrcholit Lyridy, bude i ona dosahovat výrazné jasnosti. Třetí vlasaticí s typickým ohonem se jmenuje Johnson. Ta ozdobí květnové noční nebe. V těchto případech je potřeba už dalekohled.

Romantika v přírodě

Nechte si také ujít planetu Jupiter. V současné době je vidět celou noc. Nejvíce si ji užijete na nějaké hvězdárně. Pokud máte raději romantiku a dobrodružství, vydejte se na pozorování do přírody. Hledejte nějaké vyvýšené místo daleko od civilizace, kde je minimální světelné znečištění. „Vysočina, okolí Sečské přehrady, Orlické hory,“ vyjmenovává Petr Horálek.

Léto jak má být

K nejkrásnějším úkazům patří Mléčná dráha. Najdete ji v tzv. letním trojúhelníku. Možná vás někdy napadlo, odkud vzala Mléčná dráha svůj název. Legenda nás zavede až do řeckých bájí. „Když Zeus vzal svého nemanželského syna Herkula na Olymp, chtěla ho Héra nakojit. Malé miminko ale bylo tehdy už tak silné, že se odtrhlo od ňadra své nevlastní matky a mléko, které nespolknul, se vylilo na oblohu,“ usmívá se nad starou pověstí Petr Horálek.

Letošní léto nám nabídne dramatický úkaz. V noci 7. srpna totiž dojde k výraznému částečnému zatmění Měsíce spojenému s úplňkem.

„Měsíc bude potemnělý při svém východu okolo půl deváté večerní. Ze spodu se nám bude jevit zvláštně ukousnutý. Jak bude tmavnout obloha a Měsíc se zvedat, bude mát stín načervenalý nádech. Celý úkaz potrvá jenom hodinu. Nenechte si to ujít,“ doporučuje Petr Horálek.

Čtěte také

Astronom Petr Horálek nás také pozval na svou přednášku do pardubické Hvězdárny barona Artura Krause. Týká se zatmění Slunce a jmenuje se Molucké klenoty aneb Za okem boží na východ Indonésie. Přijďte si poslechnout více o expedici, kde šlo i o život v pátek 28. dubna od sedmi večer.