Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Starokladrubský bělouš, to je pojem světového významu a již třináct let česká národní kulturní památka. Chovají ho v hřebčíně v Kladrubech nad Labem, jehož počátky spadají do doby vlády císaře Maxmiliána II. Jeho syn a nástupce Rudolf II. udělil hřebčínu v roce 1579 statut císařského dvorního hřebčína. Dnes je jeho součástí i sesterský hřebčín ve Slatiňanech.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Vraníci stejného plemene se dnes chovají v hřebčíně ve Slatiňanech, který před sedmdesáti lety vznikl ve znárodněných stájích rodu Auerspergů. Už třináct let je kmenové stádu starokladrubských běloušů národní kulturní památkou. Tito koně se používají jako koně ceremoniální do zápřahu kočárů, v minulosti zejména panovnických.
Kladrubský hřebčín je v současné době v rekonstrukci, která se týká všech objektů – empírových stájí, kostela sv. Václava a Leopolda, zámku, vodárenské věže atd. atd. Skončí v září a pak se brány znovu otevřou veřejnosti. V nové expozici čeká návštěvníky, kromě tradiční prohlídky stájí, také kočárovna, expozice sedel a postrojů, prohlídka císařských pokojů v zámku, návštěva kostela, rozhledny či myslivny s expozicí sedlářství.
Součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem je i hřebčín ve Slatiňanech. Vznikl v areálu znárodněných stájí rodu Auerspergů a v letošním roce slaví sedmdesáté výročí existence. Chovají se zde staroklarubští vraníci, kteří dříve sloužili do zápřahu kočárů církevních hodnostářů nebo ke smutečním účelům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.