Nejdál do vesmíru se dostanete z Pardubic

19. listopad 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kopule Hvězdárny barona Artura Krause

Hvězdárna barona Artura Krause je největší v našem kraji. Z její kopule můžete noční oblohu pozorovat dokonce jedním z největších veřejných dalekohledů v České republice!

Pardubická hvězdárna sídlí v centru města, v nejvyšším patře Domu dětí a mládeže Alfa na sídlišti Dukla. Hvězdárenská kopule je v provozu od roku 1992. Hlavním cílem hvězdárny je popularizovat astronomii, vědu a techniku. Stejně tak jako v dobách slavného Artura Krause.

Vskutku výjimečný baron

Hvězdárna nese jméno zakladatele první veřejné hvězdárny v Pardubicích - vizionáře, průkopníka, mecenáše a filantropa barona Artura Krause. Narodil se v roce 1854 v zámožné pardubické rodině a do astronomie se zamiloval při svých studiích ve Francii, zejména díky vlivu učitele Camille Flammariona, známého přírodovědce a astronoma.

Artur Kraus byl velký zastánce technického pokroku. Touze vyzkoušet všemožné novinky téměř nikdy neodolal, a tak o něm lidé někdy mluvili jako o „bláznivém baronovi“. Artur Kraus vlastnil jedny z prvních lyží v Čechách, do Pardubic přivezl první motocykl, první psací stroj a pokusil se postavit letoun poháněný lidskou silou. Navzdory tomu, že jako vzduchoplavec příliš neuspěl, významně podporoval aviatika Jana Kašpara.

Baron Artur Kraus na úřední fotografii

V roce 1895 si Artur Kraus pronajal předposlední patro hlásky pardubického zámku, kde prováděl astronomická pozorování a v domě č.p. 62 „Na staré poště“ založil v roce 1912 observatoř, která se stala první lidovou hvězdárnou v českých zemích.

Hvězdářem snadno a rychle

Baron Artur Kraus popularizoval astronomii, pořádal pozorování sluneční činnosti a studoval sluneční skvrny. Vlastním nákladem vydal příručku „Hvězdářem snadno a rychle - Létavice a povětroně“. Lidová hvězdárna si získala během 18 let až dva tisíce dopisovatelů - pozorovatelů a měla bohatou knihovnu.

Hvězdné dráhy

Po smrti Artura Krause v roce 1930 nabídla rodina hvězdárnu k užívání, tehdejší zastupitelé města ale neměli snahu observatoř zachovat, a tak její provoz ukončili. Slavná astronomická tradice začala ožívat v padesátých letech, kdy v Pardubicích postupně vznikaly zájmové kroužky a kluby pod vedením nadšených astronomů, nejen z Pardubic. Krausovo jméno nese planetka 7171 Arthurkraus (1988 AT1), kterou objevil Antonín Mrkos na hvězdárně Kleť13. ledna 1988.

Do kopule v létě, v zimě

Stavba Domu dětí a mládeže byla dokončená v roce 1988, včetně kopule. Ta si ale na svůj křest musela ještě tři roky počkat. V současné době lidé mají ve hvězdárně k dispozici dva typy dalekohledů. Největší je dalekohled typu Cassegrain se zrcadlem o průměru 45 cm. Jedná se o jeden z největších dalekohledů v České republice určených k veřejnému pozorování a popularizaci astronomie.

Měsíc při pozorování 13. listopadu 2016

Oba dva dalekohledy, včetně menšího čočkového, jsou uzpůsobené nejen k pozorování oblohy, ale také Slunce. Fotografové si mohou, díky speciálnímu dalekohledu, pořídit i astronomický snímek, například hvězdokup, mlhovin, planet nebo Měsíce. Do hvězdárny se můžete vydat i nyní, v podzimních a zimních měsících. Veřejná pozorování oblohy probíhají tři dny v týdnu od 18 do 20 hodin.

Kromě akcí pro veřejnost se odborníci Astronomické společnosti Pardubice věnují také odborné činnosti. Ta je zaměřená, v návaznosti na historickou tradici, hlavně na pozorování a měření aktivity Slunce. Mezi největší projekty patří zejména expedice za zatměním Slunce - SAROS.

autor: BRA
Spustit audio