Nejníže položeným místem kraje protéká Labe

17. říjen 2015

Nejvyšším místem Pardubického kraje je vrchol Králického Sněžníku, který dosahuje nadmořské výšky 1424 metrů. Pokud byste se ale rozhodli najít naopak místo nejnižší, musíte se vydat tam, kde Labe opouští Pardubický kraj, na samotnou hranici s krajem Středočeským.

Hladina Labe poblíž obce Kojice dosahuje při běžném stavu úrovně 201,20 metru nad mořem. Tato výška je považovaná za nejníže položený bod Pardubického kraje. Je to v podstatě úroveň hladiny jezu Týnce nad Labem, ten už je ovšem ve Středočeském kraji.

Pokud bychom se na věc podívali velmi detailně, nejnižším bodem našeho kraje by bylo tedy přesně to místo, kde koryto Labe opouští Pardubický kraj. Je ale nutné připomenout, že řeka, zhruba v délce tří kilometrů tvoří hranici Pardubického a Středočeského kraje. Rozdíly by tu byly patrné jen v centimetrech. Labe má totiž velmi mírný spád, v průměru okolo 0,3 promile.

Z Krkonoš až do Hamburku

Labe je jednou z největších vodních cest Evropy. Řeka pramení v Krkonoších a na cestě po své ústí do Severního moře urazí cestu dlouhou 1094 kilometrů. Pardubickým krajem Labe protéká v délce 55 kilometrů. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky obecně jižní směr, v Pardubicích se řeka stáčí k západu. Nejvýznamnějšími přítoky Labe je v našem kraji řeka Loučná poblíž Sezemic a Chrudimka v Pardubicích.

Řeka Labe poblíž obce Kojice

Labe je splavné, v úseku pod jezem v Přelouči, zhruba v délce dvou kilometrů, ale existuje stále tok s bystřičným prouděním, tzv. Labské hrčáky. Už téměř tři desítky let se připravuje projekt výstavby nového plavebního stupně v Přelouči, zdymadlo na derivačním kanálu. Mají procházet Slavíkovými ostrovy. Ty jsou ovšem chráněným územím a tak stavba stále zůstává bez realizace, kvůli diskuzím o zachování biotopu. Od Chvaletic je řeka výrazně regulovaná, místní přístav totiž sloužil hlavně dovozu uhlí pro velkou tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích.

Labe = čisté, bílé, světlé

Řeka Labe je jedna z mála v Česku, která má své jméno ve středním rodu. Název Labe možná pochází z keltského základu „elb“, znamenající velký. Každopádně ho najdeme také v indoevropském základu „elb“, které znamená světlý, čistý nebo bílý. Český název Labe je slovanská obměna jména, které v době germánského osídlení území znělo jako Albí a znamenalo „bílá“, ostatně, dodnes se řeka v němčině nazývá Elbe. V antických latinských pramenech se o Labi mluví jako o řece Albis.

Podle Aleše Kršky ze společnosti Povodí Labe se kvalita vody v řece v posledním desetiletí hodně zlepšila: „Na Labi se můžete setkat s vydrami, jsou tu i lososi, překážky na Labi ale stále neumožňují jejich plynulý tah. V přírodě okolo toku Labe už nejsou také žádnou vzácností kormoráni nebo volavky.“

autor: BRA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.