Největší čtvercové náměstí v Česku najdete ve Vysokém Mýtě
Nutno ale dodat, že náměstí Přemysla Otakara II. není úplně přesný čtverec. A právě na to poukazují českobudějovičtí, kteří by rádi prvenství Vysokému Mýtu přebrali.
Jejich náměstí, které se shodou okolností jmenuje úplně stejně, má sice přesnější čtvercový půdorys, zato ale menší plochu. Tak si vyberte...
Vysoké Mýto, město s dvanácti tisíci obyvateli, leží na hlavním silničním tahu mezi Hradcem Králové a Brnem. Na kdysi důležité obchodní stezce jej ve 13. století založil král Přemysl Otakar II, i když historie původní osady sahá do minulosti daleko hlouběji.
Vysoké Mýto si oblíbili panovníci. Od 14. století bylo věnným městem českých královen, a to díky císaři Rudolfu Habsburskému, který Vysoké Mýto vybral pro svou ženu Elišku Rejčku. V centru města můžete obdivovat celou řadu památek, typické jsou pro Vysoké Mýto městské brány.
Středověk jako na dlani
Na náměstí Přemysla Otakara II. můžete vstoupit dvěma městskými branami. Pražská brána s věžemi je nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 13. stol. Nedávno prošla rekonstrukcí a už rok ji opět zdobí sgrafita podle návrhů Mikoláše Alše. Slavný malíř vyzdobil i další symbol Vysokého Mýta – Litomyšlskou bránu, která je ovšem, na rozdíl od té Pražské, spíše stavebním výsledkem vysokomýtských obrozenců.
Další brána, Choceňská, stála až do 19. století u věže Karaska. Ta si dodnes zachovala svůj středověký ráz. Město plánuje rekonstrukci věže, a tak se do ní návštěvníci v současné době nedostanou.
Jen dva exempláře na celém světě!
Vysoké Mýto proslavily hlavně auta, a to i ve světě. V první polovině 20. století tu sídlila jedna z nejvýznamnějších českých firem na výrobu automobilových karosérií. Pokud máte rádi veterány, zamiřte do Regionálního muzea, do expozice firmy Carrosserie Sodomka a prohlédněte si třeba unikátní Aero 50 Dynamik. Na celém světě se dochovaly pouze dva exempláře. Letos 6. září Město Vysoké Mýto otevírá i zcela nové Muzeum Českého karosářství. Sídlí v historických budovách bývalého soudu a vězení.
Jak do Dobříkova kostel doputoval
Okolí Vysokého Mýta vám nabídne zajímavých turistických cílů. Mezi ně rozhodně patří i kostelík Všech svatých v nedaleké obci Dobříkov. Původně tuto dřevěnou stavbu z dubových fošen postavili v sedmnáctém století tesaři ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Po dvou stech letech se pak kostelík stěhoval do vesnice Cholmovce u Rumunských hranic. Stavba ale chátrala.
Zlom nastal v roce 1930, kdy dřevěný kostelíček koupil tehdejší senátor Václav Klofáč a nechal ho převézt do Dobříkova, obce, kterou si oblíbil. Kostel Všech svatých je majetkem Církve československé husitské a pravidelně se v něm také konají bohoslužby. Do kostelíka se ale můžete podívat i mimo bohoslužbu, pokud si návštěvu domluvíte s místní průvodkyní. Kontakty poskytuje obecní úřad nebo farnost.
Tyršovu plovárnu lidé navštěvují přes osmdesát let
Tyršova plovárna ve Vysokém Mýtě je jednou z největších přírodních plováren v Česku. Přestože má moderní zázemí i vodní atrakce, zachovala si svůj historický ráz, a to zejména díky dřevěná plovárenské budově. Pochází z roku 1933, původně ale sloužila jako výstavní pavilon. Dnes je dřevěná stavba kulturní památkou. Průtočný bazén plovárny dosahuje úctyhodných rozměrů – ten závodní má rozlohu 50 x 12 metrů, ostatní plocha pro koupání je pak téměř dvojnásobná. Tyršova plovárna ve Vysokém Mýtě pojme dva a půl tisíce návštěvníků.
Související
-
Vysokomýtští si brány a věže rozebrat nenechali
Vysoké Mýto má nejen unikátní čtvercové náměstí, ale může se pochlubit i počtem středověkých městských bran a věží. Některé už přitom měly namále.
-
Největší čtvercové náměstí v Česku má Vysoké Mýto
Dvanáctitisícové Vysoké Mýto nemá zámek ani romantická podloubí. Zato výjimečné náměstí, které je skutečným srdcem města a patří k významným pozůstatkům gotické arc...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.