Vysokomýtští si brány a věže rozebrat nenechali

12 fotografií

Na náměstí Přemysla Otakara II. můžete vstoupit dvěma městskými branami. Nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 13. století je Pražská brána. Zdobí ji, stejně jako Litomyšlskou bránu, sgrafita podle návrhů Mikoláše Alše. Z další brány, která vedla na Choceň, se zachovala už jen vysoká věž. Lidé jí po staletí říkají Karaska.

Pod poklopem byla šatlava

V druhé polovině 13. století začaly Vysoké Mýto obklopovat dvanáct metrů vysoké hrady. Z této doby se ve své původní podobě zachovala věž zvaná Karaska. Oblouk Choceňské brány ji spojoval ještě s menší věží. V roce 1844, po velkém požáru města, ale nechali radní bránu i s menší věží zbourat. Další dvě brány do srdce Vysokého Mýta naštěstí stejný osud nepotkal.

Karaska je dodnes velmi autentická stavba, přestože několikrát vyhořela. Dvacet dva metrů vysoká kamenná věž je postavena z opuky a její čtvercová základna má 9x9 metrů. Dnešní vstup do Karasky z Vladislavovy ulice je ale novodobý. Původně totiž lidé do věže vcházeli až na úrovni prvního patra, poté, co prošli nižší věží a po ochozu nad obloukem spojovací brány.

Pohled z náměstí na Choceňskou věž|foto: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě

Vlastní přízemí hlavní věže bylo přístupné tedy jen shora, proto také nejnižší část Karasky sloužila jako městská šatlava. Pravděpodobně ještě do počátku 18. století v Karasce bydlel městský hlásný a věži byla později i prachárna. Dnes není běžně přístupná, město věž otevírá jen při výjimečných příležitostech. Od loňského roku má Karaska novou dřevěnou báň krytou šindelem. Při opravách město do věžní makovice uložilo i svoje poselství pro budoucí generace.

První muzeum bylo v Pražské věži

Pražská brána (dříve také Vraclavská brána) s dvěma věžemi si dodnes zachovala gotickou dispozici. Velmi působivé je původní kamenné točité schodiště ve vyšší věži. Dnešní podoba Pražské brány je ale výsledkem rekonstrukce z osmdesátých let 19. století, provedená podle plánů architekta Františka Schmoranze. Z Pražské věže je krásný výhled na historické jádro a díky ochozu také do všech světových stran. V horní části rekonstruované stavby sídlilo první vysokomýtské muzeum.

Čtěte také

Zvenčí bránu zdobí barevné sgrafito s postavou svatého Václava na bílém koni, s kopím v ruce a dvěma erby u nohou. V pozadí je středověká krajina s hradem. Autorem předlohy je malíř Mikoláš Aleš. Město tuto výzdobu obnovilo v roce 2013, po dlouhou dobu před tím totiž sgrafita zakrývala cementová omítka. Na druhé, vnitřní straně Pražské brány, se tak po desítkách let opět objevil znak města se svatým Jiřím. Doplňuje ho květinový dekor a stuha s nápisem Ku památné minulosti veliké a těžké.

Pohled z ochozu Pražské brány, vpravo Litomyšlská brána a vzadu vlevo věž Karaska|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Větší z věží je rozdělená na tři podlaží. Hlavní věž je přístupná jen cestou po schodech malé věže a odtud ochozem nad branou. Dříve ale měla můstky dva. Nároží hlavní věže dnes, na rozdíl od dob minulých, ukončují čtyři malé vížky a na věži jsou také hodiny. Město v současné době opravuje ochoz malé věže a také spojovací most mezi věžemi.

Litomyšlská brána měla zmizet

Stejně tak jako Pražská brána má i Litomyšlská brána dvě věže a je bohatě vyzdobená. Nachází se v jihozápadním rohu historického jádra města a její dnešní podoba je spíše odrazem snah vysokomýtských obrozenců, zejména A. V. Šembery. Po řadě požárů totiž na počátku 19. století nezbylo z obou věží příliš mnoho. Po požáru v roce 1829 město nechalo zbourat menší věž a vyšší věž byla ubourána do tří čtvrtin. Radní uvažovali také o demolici brány.

Zemského místodržitelství vydalo souhlas k demolici Litomyšlské brány a stejný osud měl potkat i Pražskou bránu, protože bránily dopravě ve Vysokém Mýtě. S likvidací Litomyšlské brány už se téměř začalo, ale ukázalo se, že technicky to není zrovna jednoduchá záležitost. Jako ochránce vysokomýtských památek aktivně vystupoval vysokomýtský rodák, historik a jazykovědec Alois Vojtěch Šembera (1807–82). Nakonec se mu podařilo prosadit, aby se Litomyšlská brána nebourala, ale společně s věžemi zrekonstruovala.

Litomyšlskou bránu zdobí sgrafito na motivy kresby Mikoláše Alše|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Rekonstrukce Litomyšlské brány proběhla v letech 1864 - 1867, vyšší věž při ní přišla o poslední, značně zchátralé patro. Stejně jako Pražskou, také Litomyšlskou bránu zdobí sgrafita na motivy maleb Mikoláše Alše. Na vnější, předměstské straně, sv. Jiří na bílém koni bojuje se zeleným drakem. Bránu zdobí novogotické cimbuří.