Největší výrobna foukaných ozdob krášlí vánoční stromky po celém světě

Největší výrobnu foukaných ozdob najdete v Horním Bradle
Výrobna v Horním Bradle na Chrudimsku existuje už téměř sedmdesát let. Většina vánočních ozdob, které skláři ve výrobně ručně vyfouknou a další šikovné ruce je postříbří, smočí v barvě a vyzdobí dekorem, putuje téměř na všechny kontinenty. Všude tam, kde slaví své Vánoce.
Výrobna v Horním Bradle patří od 60. let 20. století společnosti Vánoční ozdoby - DUV družstvo Dvůr Králové, která je největším výrobcem vánočních ozdob v Česku. Výroba foukaných vánočních ozdob má v Železných horách ale velmi dlouhou tradici. V Horním Bradle se ozdoby začaly vyrábět v roce 1946, vlastní sklárna tu ale byla založená už v roce 1866.
V Železných horách vznikaly sklárny díky výskytu křemene. Jejich výroba ale počátkem 20. století stagnovala. Majitelé reagovali na poptávku, a tak se skleněné vánoční ozdoby začaly vyrábět hned po druhé světové válce. Právě v Horním Bradle a později i v Trhové Kamenici.
Na Vánoce brokolice
Hlavní výrobní sezóna patří v Horním Bradle letním měsícům. Do září a října se exportuje zboží pro zahraniční trh, ale ještě pokračuje výroba pro tuzemsko.
Denně se v Horním Bradle vyrobí přibližně na pět tisíc ozdob. Většina jich vzniká na zakázku, a tak je jasné, že každý rok vznikají nové a nové tvary i barevné kombinace.
Například během letošního roku v Horním Bradle vyrobili pro americký trh desetitisíce zelených okurek nakládaček. Ve Švýcarsku si zase budou na vánoční stromečky zavěšovat ozdoby ve tvaru brokolice.
Ručně foukané skleněné ozdoby se vyrábí z tyčového skla s nízkým bodem tavitelnosti. Zpracovává se tepelně pomocí plamene. Základním tvarem pro výrobu ozdob je „odtažek“, ze kterého se fouká a tvoří vlastní podoba ozdoby, a to volným tvarováním nebo foukáním do forem.
Na začátku je každá stříbrná
Celá kolekce ozdob, které mají manipulační stopky, se pokrývá redukčním roztokem stříbra. Ozdoby se pomocí dávkovače plní i zevnitř a následně smáčejí v teplé lázni. Třepáním se stříbro vylučuje po celé vnitřní straně ozdoby. Ze stříbřírny a smáčírny pak barevné ozdoby putují do rukou malířek.
Dekorování se provádí mnoha způsoby a každá ozdoba je originálním kouskem. V současnosti se používají především latexové a akrylátové barvy ředitelné vodou a nejrůznější zásypy. Ke zdobení malířky používají také zvlášť upravené barevné laky a maty. Ozdoby dekorují pomocí štětců, jemné, tzv. psané ornamenty, pak vytvářejí pomocí skleněných „písátek“.
Trocha historie
Skleněné foukané ozdoby se začaly vyrábět od poloviny 19. století v durynském městě Lauscha, odtud se dovážely i do našich zemí. Často bývaly uvnitř stříbřené, plněné voskem a pomalované.
V Čechách se první vánoční ozdoby vyráběly od 60. let 19. století na Jablonecku a Podkrkonoší. Byly to ozdoby ze skleněných perel a tyčinek, které se navlékaly na drátky ve tvaru závěsku, domečků, figurek, hvězdiček. Od 20. let 20. století se také setkáváme se skleněnými koly, letadly nebo motorkami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.