V Litomyšli si můžete prohlédnout osobní věci Boženy Němcové

18. leden 2025

Letos uplyne 170 let od prvního vydání románu Babička. Podruhé vyšel ve městě, které pro Boženu Němcovou znamenalo radost i bolest. V Litomyšli. 

Román Babička Boženy Němcové vycházel od května do srpna roku 1855 ve čtyřech sešitech, a to u pražského nakladatele Jaroslava Pospíšila. Druhé vydání z roku 1862 je spojeno s Litomyšlí, kde spisovatelka trávila v podstatě už poslední měsíce svého života. S tímto pobytem je spojený příběh osobních věcí Němcové, které ve stálé expozici představuje Regionální muzeum v Litomyšli. Je to zápisník a půvabný náramek z českých granátů.

Děti, přátelé i vize

Busta Boženy Němcové zdobí fasádu domu čp. 27 na Smetanově náměstí. Pamětní deska připomíná místo, kde kdysi stával dům, do kterého se Němcovi v září 1839 nastěhovali, když opustili Josefov. Měli ročního syna Hynka a Božena Němcová byla v té době opět těhotná. 18. října 1839 přišel v Litomyšli na svět syn Karel.

Rok strávený v Litomyšli patří v nelehkém životě Němcové k těm nejklidnějším. Spisovatelka ráda chodila na procházky do nedalekého Nedošínského háje, v Litomyšli se seznámila také s pokrokovou Magdalenou Dobromilou Rettigovou a dalšími vlastenci. Na sklonku roku 1840 čekala Božena Němcová už třetí dítě. V době ale manžela, finančního úředníka, následovala do Polné u Jihlavy, kde se jí v červnu 1941 narodila dcera Theodora.

Na opačném konci náměstí se nachází další pamětní deska, která připomíná druhý z litomyšlských pobytů Němcové. Ten je spojený s podzimem roku 1861 a smutným závěrem spisovatelčina života. Němcová do Litomyšle přijela v září, a to na pozvání nakladatele Antonína Augusty, který chtěl po dlouhých jednáních konečně vydat její sebrané spisy. Součástí mělo být i druhé vydání románu Babička.

Litomyšlské nebe v expozici moderních dějin v Regionálním muzeu v Litomyšli

Tiskař Augusta nechal spisovatelku ubytovat v hostinci U Modré hvězdy (dnešní hotel Zlatá Hvězda). Zachoval se dopis Boženy Němcová, která tuto událost líčí dceři Theodoře, včetně popisu vybavení pokojíku ve Hvězdě.

Antonín Augusta platil Němcové ubytování, stejně jako stravu. Doufal, že bude pracovat na svých textech, aby je upravila pro vydání. Spisovatelka už toho ale schopná nebyla. Trpěla bolestmi kvůli pokročilému stadiu rakoviny, byla unavená a zoufalá. Nakladatel ji po několika naléháních rázně vybídl k odjezdu.

28. listopadu 1861 nemocnou Němcovou z Litomyšle odvezl manžel, se kterým se chtěla rozvést. Augustova ne příliš podařeného vydání Babičky se spisovatelka ještě dožila. První sešit obdržela v předvečer své smrti. Stačila do něj ještě vepsat věnování dceři Doře. Druhý den, 21. ledna 1862, v ranních hodinách zesnula.

Náramek a zápisník

V litomyšlském muzeu ve stálé expozici moderních dějin si můžete prohlédnout speciální velkou vitrínu, která vytváří iluzi pokoje.  Nese název Litomyšlské nebe. Přibližuje fiktivní rekonstrukci oslavy, které se zúčastnily významné české osobnosti spjaté s Litomyšlí, jako například Bedřich Smetana, malíři Julius Mařák a Václav Boštík, spisovatelky Teréza Nováková, M. D. Rettigová nebo Alois Jirásek. V Litomyšlském nebi uvidíte také několik osobních věcí těchto slavných Čechů.

Náramek Boženy Němcové je ve sbírkách Regionálního muzea v Litomyšli

Památku Boženy Němcové zde připomíná její zdobený zápisník.  Kožené desky jsou pošity korálky s motivem růží a pomněnek. Na první stránce v rohu je, dnes již vybledlý, podpis spisovatelky. Uvnitř je zápisník bohužel prázdný, kdysi popsané listy jsou vytrhané. Dalším předmětem je šperk, náramek z českých granátů.

V době svého druhého pobytu v Litomyšli spisovatelka konzultovala svůj zdravotní stav s doktorem Františkem Rybičkou z České Třebové. V té době už ale byla ve finanční tísni. Granátový náramek, který je dnes poškozený a neúplný, na podzim roku 1861 buď prodala, nebo výměnou za lékařské služby přenechala rodině Rybičkových.  

Manželka Františka Rybičky nebyla obdařena dětmi, a tak šperk darovala své přítelkyni. Posvátně se dědil dál v ženské linii. Popisuje to vřelý dopis Marie Bémové, která památky po Boženě Němcové předala litomyšlskému muzeu v roce 1932, a to při příležitosti velké výstavy o Boženě Němcové.

Spustit audio

Související