Nejvíc jablek sklidí ve Svinčanech. Naplní 180 vagónů
Nejvíc jablek sklidí ve Svinčanech. Naplní 180 vagónů
Největší ovocné sady našeho kraje najdete na Pardubicku, mezi obcemi Svinčany a Choltice. Dnes v nich roste nejvíce jabloní, kdysi ale hlavním artiklem bývaly třešně.
Třešně ze sadů okolo Svinčan si prý v dobách Rakouska - Uherska a první republiky oblíbili až ve Vídni. Ale i dnes ovoce ze sadů, o které se stará ovocnář Jaroslava Nevole, putuje nejen na tuzemský trh. Pokud úrodu neohrozí nepřízeň počasí, ve Svinčanech Jaroslav Nevole vypěstuje až 1900 tun jablek, 120 tun švestek, 60 tun třešní, 40 tun višní a 50 tun hrušek.
Starý za nový
Sady Jaroslava Nevoleho zabírají plochu 120 ha a jsou poměrně mladé. Ovocný strom má sice dlouhou životnost a také plodnost, s jeho stářím ovšem zároveň narůstá i potřeba větší péče. „Staré stromy narostou do výšky a začínají mít také zdravotní problémy. Vloni jsme už museli zlikvidovat starou třešňovku, sad, který byl starý asi šedesát let,“ vysvětluje Jaroslav Nevole.
V současné době tak nejstarší třešňovka ve Svinčanech pochází z roku 1989. „Můžeme říct, že dnes životnost sadů končí, když jsou stromy staré tak třicet let, někdy i méně,“ doplňuje Jaroslav Nevole. „Je to samozřejmě otázka nejen zdravotního stavu, ale také odrůd a zároveň poptávky.“
I ovoce je módní záležitost
Ovocné stromy, které se sázely před desítkami let, už nemusejí nést „populární“ plody. „Zkrátka a dobře, lidé už o ně nemají takový zájem, jako dříve,“ říká Jaroslav Nevole. „Trh se proměňuje. Objevují se stále nové odrůdy, pro někoho sladší, vzhlednější a chutnější. Zkrátka i ovoce podléhá módě.
V nejstarším sadu jabloní Jaroslav Nevole pěstuje například odrůdu James Grieve: „Je to letní, pozdně letní jablko, trochu kyselejší, dnes ale sadaři tuhle odrůdu pomalu opouští. Jak už bylo řečeno, preference odrůd se s dobou mění.“
V rozhlehlých sadech najdete vedle sebe v řadách hned několik odrůd ovocných stromů. Například v jabloňovém sadu se pravidelně střídají: „Je to kvůli opylení, nemůžeme mít jednu velikou parcelu pouze jedné odrůdy, jabloně jsou cizosprašné a my musíme odrůdy kombinovat. To ovšem neznamená po jednom stromku, odrůdy mísíme tak po šesti řadách,“ dodává Jaroslav Nevole.
Když práce nese ovoce
Sady ve Svinčanech se stále proměňují. „Každý rok sady obměňujeme, nějaký zlikvidujeme, ale hned zase založíme nový. Možná, že by to mohlo být ještě intenzivnější, ale samozřejmě, sadaření není levná záležitost,“ vysvětluje ovocnář Nevole. „Sadaři mají hodně práce hned po sklizni, kdy je potřeba stromy ošetřit. A potom samozřejmě chystají zimní prořezy. Zjara je zase potřeba hnojit, ošetřovat proti červivosti i proti jiným chorobám a škůdcům. Práce je samozřejmě celoroční, i když sklizeň je samozřejmě tím pracovním i organizačním vrcholem.“
Počasí je stále záludnější
Dá se říct, že letošní počasí zatím ovocným sadům okolo Svinčan přeje. Pravda, nikdy to ale není stoprocentní: „Letos nás trochu poškodily mrazy, ale není to nic katastrofálního. Loni sice mrazy nebyly, ale zato se na úrodě podepsaly kroupy. Tak masivní kroupy jsme tu ještě nezažili. Každý rok je jiný, ale připadá mi, že rozmary počasí posledních let jsou stále nevyzpytatelnější,“ uzavírá sadař a ovocnář Jaroslav Nevole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
