Nejvíc mě baví samota, říká cestovatel Martin Půlpán

„Já jsem cestoval už dlouho před tím a vždy mě nebavilo vracet se domů. Na začátku roku 2018 jsem měl zdravotní problémy a když jsem se probudil po operaci, řekl jsem si ok, až se vyléčím, tak pojedu. Vzal jsem batoh a ze dne na den jsem se vydal do světa,“ popisuje začátek své cesty Martin Půlpán.

Cestování v jeho podání je prosté katalogů cestovních kanceláří, drahých hotelů a rušných letovisek. Je mnohem víc o dobrodružství: „Opravdu jsem cestoval tak, že jsem ráno vstal a nevěděl jsem, kde večer půjdu spát. Snažil jsem se nevyužívat letadla. Po zemi jsem z Evropy ujel asi 67 tisíc kilometrů, hodně jsem se toulal.“

Plán? Všechny země světa

Za poslední rok a půl navštívil Martin Půlpán 21 zemí. Celkem ale procestoval pořádný kus světa. V současné době má za sebou zastávku v celkem 85 státech a jednou by rád navštívil úplně všechny. „Je jich 206, zastoupení v OSN jich má jen 193. Můj reálný cíl je tak 120 zemí. Snažím se ale vyhýbat Africe, tam mě to zatím moc netáhne.“

A jak cestovatel-dobrodruh řeší například ubytování? „Většinou jsem přijel do nějakého města, nebo vesnice a zeptal se, kde je možné levně přespat. Někdy mě vzali k sobě domů, někdy mně doporučili hostel, jindy jsem spal na pláži a bylo to úplně neuvěřitelné. Vždy se nějaké místo našlo. Bydlel jsem i v klášteře, v mešitách,… “ říká Martin Půlpán.

„Z Evropy přes Turecko, Írán, Střední Asii až do Číny jsem skoro nepotkával turisty. Ty jsem začal potkávat až v Jihovýchodní Asii. Takže jsem za celý rok potkal asi do deseti cizinců. Smutno mi ale není. Právě místní lidé dělají cestu neuvěřitelnou a jedině tak dokážete poznat tu zemi, jaká opravdu je,“ pochvaluje si Martin Půlpán.

Zážitky, dramata i přátelství

Cesta přinesla kromě nezapomenutelných zážitků i dramatické chvíle nebo nová přátelství. „Uprostřed Pamíru mě chytla bolest hlavy, bylo mi špatně. Ležel jsem pod stromem a viděla mě tam jedna paní, která mě zvala domů. Nejprve jsem nechtěl, tak poslala svoji dceru, která uměla anglicky. Když se mi udělalo lépe, uviděl jsem nádhernou slečnu s obříma černýma očima, se kterou jsem si povídal celý den a celou noc. Bohužel tam je to hodně tradičně založený, takže rozvinout něco víc bylo nemožné. A musím říct, že jsem stále v kontaktu.“

V Barmě cestu Martinovi zkomplikovala epidemie koronaviru a musel ji přerušit. Rád by ale navázal a navštívil ještě Indii, Bangladéš, Nepál, Pákistán a pak putoval dál do Austrálie a dalších zemí.