Nepovinná školní docházka. Cesta do pekel, nebo nový směr?

7. září 2018

Anna Třešňáková z organizace Svoboda učení své děti do školy neposílá, protože to samy nechtějí. Učí je doma. Jednou za čas děti ve škole přezkouší komise a dostanou vysvědčení. Tak u nás funguje v ojedinělých případech domácí vzdělávání.

„My si nemyslíme se Svobodou učení, že instituce jako škola je špatně. Problém vidíme v té povinnosti. Školský systém vydává spoustu peněz a energie na něco, co by mohlo fungovat líp, kdyby to nebylo povinné,“ říká Anna Třešňáková.

„Zvládne ale jeden rodič odpovědět na každou otázku dítěte?“ ptá se moderátorka Jitka Slezáková. To podle Anny Třešňákové možné není. Ale odpověď dítě vždy může hledat u dalších příbuzných nebo kamarádů.

I děti jsou lidi

Výstupy z našeho školství podle Třešňákové ukazují, že ze škol vycházejí pologramotní lidé, kteří se neorientují a nemohou prožít kvalitní život. „My si ve Svobodě učení myslíme, že děti jsou lidi. Naším cílem je mluvit s dítětem jako s člověkem a jednat s ním, jako s člověkem. Myslíme si, že jsou porušována jeho práva tím, že musí docházet někam deset let a musí se učit nějakým způsobem,“ říká Třešňáková.

Nepovinná školní docházka a domácí vzdělávání

Sebeřízené vzdělávání

Svoboda učení usiluje o to, aby se školní docházka stala nepovinnou, a děti dostaly možnost sebeřízeného vzdělávání. To se podle Anny Třešňákové dá provozovat kdekoliv.

Může se ale například šestileté dítě rozhodnout, co je pro jeho budoucí život dobré, ptá se moderátorka. „Příklady praxe ze svobodných škol ukazují, že pokud se dá dětem svoboda k variabilitě a k experimentu, tak to funguje. I bez vynaložení energie násilně do dětí vědomosti nacpat. I u nás jsou školy, kde přistupují k dětem jinak, ale pořád se pohybujeme v omezeném rámci toho, co je nadefinováno jako povinné,“ říká Anna Třešňáková.

Nepovinná školní docházka a domácí vzdělávání

Dítě potřebuje kolektiv

Na téma reagovali v průběhu vysílání i posluchači. Jedna z námitek směřovala k tomu, že dítě je ve škole součástí kolektivu, který v domácím prostředí nemá. Potřeba socializace dětí ve škole je podle Anny Třešňákové velký mýtus. „Dítě se přece integruje do svého přirozeného prostředí, což ale škola není. Jste v integraci s rodiči, prarodiči, kamarády, sousedy. Ve školách socializace probíhá jen o přestávkách, nikoliv během direktivního vyučování,“ uzavírá Anna Třešňáková ze Svobody učení.

Co by se stalo, kdyby byla zrušená povinná školní docházka, o což usiluje Svoboda učení, a povoleno sebeřízené vzdělávání? Odpověď si poslechněte.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.