Něvská maškaráda je empatická i krásná. Nové kočičí plemeno už patří do TOP 10 nejoblíbenějších

14. červen 2024

Něvská maškaráda je kočka, kterou organizace FIFe uznala jako samostatné plemeno teprve od roku 2011. Přesto už u nás patří mezi deset nejoblíbenějších plemen. Není divu. Tohle huňaté plemeno od řeky Něvy láká k pohlazení, které také s radostí a empatií přijímá.

Díky své empatické povaze se něvská maškaráda využívá k felinoterapii, což je zjednodušeně řečeno léčba kočičí láskou. Sesterským plemenem maškarády je kočka sibiřská. Jediným rozdílem je barva srsti.

Maškaráda z Petrohradu

Něvská maškaráda pochází z Ruska, konkrétně od řeky Něvy. „První zaznamenaný výskyt byl v okolí Petrohradu v 17. století. A proč maškaráda? Odborníci se na tom nemohou shodnout. Traduje se, že tyhle kočky se potulovaly po Petrohradu, kde žil i car. A ten pořádal maškarní plesy. A hlavička té kočky připomíná škrabošku. Odtud maškaráda,“ vysvětluje chovatelka koček Monika Netolická.

Čtěte také

Sibiřské a něvské kočky jsou v podstatě přírodním plemenem, které se vyvíjelo zcela přirozeně. Byly to kočky určené na práci, tedy k lovení myší. Proto mají mohutné tělo, které odolávalo těžkým podmínkám. Vyšší ruské vrstvy se zaměřovaly ve své době na ruskou modrou kočku. Ta sibiřská patřila spíše k chudině podzámčí,“ říká chovatelka.

Prezidentova favoritka

Něvskou maškarádu proslavil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Byl jejich velkým milovníkem a propagátorem.

„Vlastnil kocourka Dorofeje. Všude se s ním fotil, v kanceláři spolu všechno vyřizovali. A časem mu pořídil kámoše Jeniseje. A díky tomu začali mít o tohle plemeno zájem Němci. Dnes jsou chovné stanice i v České republice,“ doplňuje Monika Netolická.

Jak jsou něvské maškarády hlasité? Čím je výjimečná jejich srst a oči? Poslechněte si v záznamu pořadu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.