Každá přehrada má svého hrázného

V našem kraji máme pět přehrad, tři na řece Chrudimce, jednu na Doubravě a jednu na Divoké Orlici. Některé byly postaveny, aby zadržely vodu při přívalových deštích a jarním tání, některé jako zdroje pitné vody.

Hrázní na svých přehradách žijí a často jsou spolu s nimi zaměstnány i jejich manželky. Někde místo hrázného zůstává v rodině a předává se z generace na generaci. Jsou to mistři všech řemesel a to jak v dobách vody klidné, tak i v čase povodní.

Rod Horských v třetí generaci na Pařížově

Pařížov byl na řece Doubravě postaven před více než 100 lety, jako zadržovací přehrada při přívalových dešťích a jarních oblevách. Vypadá jako hrad v údolí s věžičkami a cimbuřím. Samotná hráz byla postavena z lomového kamene, z granátické ruly. Kámen se lámal nedaleko stavby proti proudu řeky Doubravy a žulové zakončovací parapety pocházejí z lomů v Přibyslavicích a Skutče.

Pařížov je bez vody. Z přehrady se stala louže a další voda nepřitéká

Z obnaženého dna přehrady se stala atrakce. Lidé sem chodí na procházky

Kameny na dně, loďky na suchu, místo vody tráva. Přehrada v Pařížově na Chrudimsku je skoro prázdná. Nepřitéká do ní prakticky nic a vodohospodáři se bojí toho, co bude dál. Z prázdné nádrže se tak stala atrakce pro turisty, kteří přes ni dokážou přejít suchou nohou.

Přehrada Pařížov se stala osudem rodu Horských. Pradědeček Josef nastoupil na pozici hrázného v roce 1941. Vychoval tu se ženou tři děti a nejstaršímu synovi Jiřímu předal řemeslo. Nebylo to těžké. Hrázného děti vyrostly v domku nad přehradou a přirozeně převzaly otcovy znalosti i zkušenosti. A také lásku k tomuto místu. Před několika lety už i Jiří předal funkci hrázného synovi, a tak se dnes o Pařížov stará třetí hrázný z rodu Horských. Pod ruce mu kouká syn, je tedy možné, že Pařížov zažije i čtvrtou generaci hrázných.

Křižanovická přehrada je princezna Josefa Květenského

Hrázný Křižanovické přehrady Josef Květenský

Vodní nádrž vznikla u Křižanovic na Chrudimsku po druhé světové válce. Vznikla přehrazením řeky Chrudimky v místě, kterému se říkalo Stříbrná řeka. Byla tu tábořiště trampů a vznikaly tady první osady. Po napuštění zůstaly Křižanovice vyhledávanou rekreační oblastí, do 70. let se v jejích vodách dalo koupat i chytat ryby. Krize nedostatku pitné vody ale změnila funkci přehrady z čistě energetické na zásobárnu pitné vody pro Chrudimsko a Pardubicko. Od té doby už se v Křižanovické přehradě koupat nesmí.

Už šestým rokem slouží v Křižanovicích hrázný Josef Květenský. A přestože je jeho přehrada betonová, říká o ni, že je to jeho princezna.

Zdeněk Dvořák krotí Divokou Orlici na Pastvinách

Zdeněk Dvořák pracuje jako hrázný na pastvisnké přehradě už přes dvacet let

Vodní nádrž Pastviny leží nad obcí Nekoř na Divoké Orlici. Před osmdesáti lety byla postavena jako poslední kamenná přehrada v bývalém Československu. Stavěla se v době hospodářské krize a plnila do jisté míry funkci hladové zdi, kdy bylo nutné dát práci co nejvíce lidem v pohraničí. Kámen na hráz se lámal nedaleko proti proudu Orlice a dopravoval se úzkokolejkou postavenou speciálně k tomuto účelu.

Dnes je vodní nádrž Pastviny turisticky vyhledávanou lokalitou A to jak díky kvalitní vodě, kterou si uchovává i v horkých létech, tak pro nádhernou podorlickou krajinu, do které byla přehrada posazena.

Už 23 let slouží na Pastvinách Zdeněk Dvořák a to i se svou manželkou. Také jim  běhají kolem domku dvě děti. Jestli budoucí hrázní, to ukáže čas.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.