Každá přehrada má svého hrázného

Hrázní na svých přehradách žijí a často jsou spolu s nimi zaměstnány i jejich manželky. Někde místo hrázného zůstává v rodině a předává se z generace na generaci. Jsou to mistři všech řemesel a to jak v dobách vody klidné, tak i v čase povodní.

Rod Horských v třetí generaci na Pařížově

Pařížov byl na řece Doubravě postaven před více než 100 lety, jako zadržovací přehrada při přívalových dešťích a jarních oblevách. Vypadá jako hrad v údolí s věžičkami a cimbuřím. Samotná hráz byla postavena z lomového kamene, z granátické ruly. Kámen se lámal nedaleko stavby proti proudu řeky Doubravy a žulové zakončovací parapety pocházejí z lomů v Přibyslavicích a Skutče.

Pařížov je bez vody. Z přehrady se stala louže a další voda nepřitéká

• Upravit
• Smazat

Kameny na dně, loďky na suchu, místo vody tráva. Přehrada v Pařížově na Chrudimsku je skoro prázdná. Nepřitéká do ní prakticky nic a vodohospodáři se bojí toho, co bude dál. Z prázdné nádrže se tak stala atrakce pro turisty, kteří přes ni dokážou přejít suchou nohou.

Přehrada Pařížov se stala osudem rodu Horských. Pradědeček Josef nastoupil na pozici hrázného v roce 1941. Vychoval tu se ženou tři děti a nejstaršímu synovi Jiřímu předal řemeslo. Nebylo to těžké. Hrázného děti vyrostly v domku nad přehradou a přirozeně převzaly otcovy znalosti i zkušenosti. A také lásku k tomuto místu. Před několika lety už i Jiří předal funkci hrázného synovi, a tak se dnes o Pařížov stará třetí hrázný z rodu Horských. Pod ruce mu kouká syn, je tedy možné, že Pařížov zažije i čtvrtou generaci hrázných.

Křižanovická přehrada je princezna Josefa Květenského

Hrázný Křižanovické přehrady Josef Květenský|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Vodní nádrž vznikla u Křižanovic na Chrudimsku po druhé světové válce. Vznikla přehrazením řeky Chrudimky v místě, kterému se říkalo Stříbrná řeka. Byla tu tábořiště trampů a vznikaly tady první osady. Po napuštění zůstaly Křižanovice vyhledávanou rekreační oblastí, do 70. let se v jejích vodách dalo koupat i chytat ryby. Krize nedostatku pitné vody ale změnila funkci přehrady z čistě energetické na zásobárnu pitné vody pro Chrudimsko a Pardubicko. Od té doby už se v Křižanovické přehradě koupat nesmí.

Už šestým rokem slouží v Křižanovicích hrázný Josef Květenský. A přestože je jeho přehrada betonová, říká o ni, že je to jeho princezna.

Zdeněk Dvořák krotí Divokou Orlici na Pastvinách

Zdeněk Dvořák pracuje jako hrázný na pastvisnké přehradě už přes dvacet let|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Vodní nádrž Pastviny leží nad obcí Nekoř na Divoké Orlici. Před osmdesáti lety byla postavena jako poslední kamenná přehrada v bývalém Československu. Stavěla se v době hospodářské krize a plnila do jisté míry funkci hladové zdi, kdy bylo nutné dát práci co nejvíce lidem v pohraničí. Kámen na hráz se lámal nedaleko proti proudu Orlice a dopravoval se úzkokolejkou postavenou speciálně k tomuto účelu.

Dnes je vodní nádrž Pastviny turisticky vyhledávanou lokalitou A to jak díky kvalitní vodě, kterou si uchovává i v horkých létech, tak pro nádhernou podorlickou krajinu, do které byla přehrada posazena.

Už 23 let slouží na Pastvinách Zdeněk Dvořák a to i se svou manželkou. Také jim  běhají kolem domku dvě děti. Jestli budoucí hrázní, to ukáže čas.